Panická porucha

Ahoj lidičky, nedávno jsem objevil tyto zajímavé stránky. Chci vědět jaké mate zkušenosti se Zolloftem.Můj velký problém je že moc!!! všechno kontroluji např.zámky,dveře,kohoutky, vypinače u světel je to stašné dost mi to vadí v práci i v soukromem životě!!! Dá mi hodně námahy když od někud odcházím sám. Prostě si vůbec nevěřím.K lékaři chodím už skoro 5.let a nic moc. Jestli má někdo takové stavy dejte prosím vědět co a jak popřípadě jak se léčíte. Dík Michal

Ahojky,všechny Vás moc zdravim.V pondělí to bude už 4 týden co jsme hospitalizovaná na psychiatrii.Minulý pondělí mi dali na oddělení Dé kde probíhají skupinové terapie,autogení trenink a další zajímavý věci.Zatim se tedy můj stav o moc nezlepšil nasadili mi k Rivotrilu ještě Zoloft s toho teda moc velkou radost nemam.Šla jsem tam hlavně,že se najde ten problém a pomalu mi léky vysadí.Vím nejde to tak rychle.Mám takový pocit,že se strachu až fobie ze smrti stejně nezbavím a ještě ty tělesný příznaky.O tom nemusim psát pomalu každý ví o čem,bych psala.Je pravda,kdybych neměla ty příznaky tak jsem klidnější.Jinak mi ty skupiny taky moc nesedí přemýšlím o tom,že se vrátím k mí pscholožce.Potřebuji,aby se věnovala jenom mě a né ještě 6 lidem okolo.Nemam problém mluvit,ale přeci nemužu mluvit každý den musim taky pustit jiný lidi ke slovu.A já,bych dala vše,abych se těch panických poruch,depresí,úzkostí a strachú už pro vždy zbavila.Postupně mi to začíná vyřazovat ze života a to je děsný!!!Mějte všichni fajn Ahoj

Tak jste to tu zase pěkně jaksepatří rozjely!LUCKO, jásám nad Tvým rozhodnutím s tím Praškovým stacionářem! A co se týká pochopení těch nejbližších, každý to máme v jiné podobě. Mám tři děti, dvě mi rozumí a to nejstarší si pořád myslí, že je to otázka pouze vůle, prostě, že se málo snažím. To si dokonce myslí i moje kamarádka, která pracuje v managmentu jednoho špitálu, tedy zdravotník-profík. Prostě nezažila-nepochopí, empatie-nebyla dána, co naděláš? Jestli se Tvá mamka potká s Tvou psycholožkou, možná nepochopí, ale přestane Tě deptat a nepřestane mít ráda. Ještě k těm lékům, v první fázi, jak praví kniha pro odborníky Panická porucha, je normální brát víc anxiolytik (Neurol, Lexaurin) a při zklidnění a "naběhnutí" působení antidepresiva se začnou redukovat. Možná je chytré v první obtížné fázi zvykání na antidepresivum být na neschopence. Neboj se, že ztratíš práci, uzdravení je zásadní krok pro to, že v pohodě v krajním případě seženeš jinou. Navíc Tě pro nemoc nikdo ze zákona nemůže vyhodit! A s tím přítelem je Ti asi velice dobře, protože já bych Ti radila totéž co Romča, nebýt nikomu na očích kvůli sobě, stálo mě to taky vždycky moc sil. Anebo jestli chceš, tak to Tvé mamce vysvětlím, třeba dá na starou panikářku :-) Jo, a buď trpělivá, před týdnem jsi ještě koketovala s myšlenkou, kam a jestli vůbec za odborníky jít, dnes jsi na tom stopro líp!Ty JEDNA ANDREO, Tys mi teda dala! Po tom Rákosníčkovi jsem dostala takový záchvat smíchu, že se můj drahý polekal, že mám novou verzi ataky! Napiš ještě něco horovýho, prosím. To mi tak zvedlo náladu a tlak. Dneska jsem jela pár hodin z Německa a jak hlásili v rádiu o té další šílené krávě, tak jsem si říkala, že zase někde vyvraždí celý kravín a bylo mi jich až k pláči líto, říkala jsem si, že jsem na starý kolena taky pěkně šílená kráva. U cesty ležela přejetá kočička a já jsem si říkala: "Blbečku, když bylas mladá, tak Ti bylo líto opuštěných dětí a starých lidí a teď už ani mouchu neplácneš, jenom samý Nech brouka žít, Žít a nechat žít, pako jako hrom". Pak nám strašně rychle kolem auta prosvištěl bažant, můj drahý se zděsil, že jsme měli namále, že kdyby do nás napálil, tak nám ustřelí hlavu a mě nenapadlo nic lepšího, než že trénuje na podzimní hony uskakovat kulkám, jsem na to alergická, protože můj exmanžel je lesák a já ty masakry vždycky nenáviděla, ale ne zas tak moc, abych si nepochutnala na divočině anebo co se těch krav týká na bifteku. ROMČO, ti Tvoji motýli v žaludku mně asociovali, jak se první kopnutí miminka v břiše v jakési knížce pro budoucí maminky přirovnávalo k doteku motýlích křídel a mně to připadalo strašně romantické. Tak teď nevím. S těma očima, to taky nemělo chybu! A ještě takový dotaz: A je tu, sakra, někdo, komu bylo po tom SEROXATu dlouhodobě blbě, že ho musel vysadit? Jinak ho navrhněte na lék panikářů :-)! Ale vážně by mě to zajímalo. Jasný je, že každý jsme chemicky trošku jiný človíček, takže nám sedí lehce odlišný jedík, ale stejně ty vaše ódy...JANINO, píšeš málo, zato však pozitivní zprávy a to je super :-)SOŇO, i mně bylo tento týden hlavně v noci všelijak, špatně spím, ale snažím se v tom nebabrat a čekám, až se to přelomí v lepší. Jak tu kdosi psal, výkyvy jsou, ale už ne tak děsivé. Když si představím Tvé první příspěvky, vykopalas hezky rychle ten Hnus ze života :-)No a já mám za sebou Německo, před cestou jsem spala jen 4 hodiny, pak ostré sledování silničního provozu, veletrh, to je expozice lepší jak supermarket, zvlášť, když jde o techniku a jsou tam z 90% chlapi a ostře sledují každou "sukni". V podvečer ještě jednání, to už jsem se smolila po stole a málem spadla pod něj, jak jsem byla ospalá a plná touhy po oáze soukromí a spánku a vrchol byl, že v hotelu nebyla restaurace, to mám vždycky pocit, že mám rychlou únikovku na pokoj. Na jednu stranu jsem byla polomrtvá únavou i hladem, chtěla jsem si sníst jen rohlík a jít spát, dokonce jsem se pokusila omluvit pod záminkou ať si chlapi udělají pánskou jízdu, ale ukecali mě, takže jsem klopýtala cizím městem do narvané restaurace na dvouhodinovou večeři, nakopla mě horká polívka a studený kvasnicový pivo, přiznávám, že tak někdy hřeším, ale pak jsem byla ráda, že jsem to nevzdala a absolvovala, jenom jsem se jěště neodměnila :-) A jsem ráda, že jsem doma, protože ty dálnice a tisíce kilometrů jsou stres, který si ráda odpouštím. Tak všem želám víkend pohodovku :-)

Soňo z mrazáku určitě zas bude drak. Já jsem zatím ve fázi lednička. Takže nic moc. Ale myslím, že se mi včera po šesti týdnech zdál erotickej sen. Předtím se mi zdálo buď o ničem, nebo úplný stupidity. Takže možná už za pár týdnů ze mě bude alespoň dráček.Je mi líto, žes taky tak děsně prožívala ten počátek léčby, já jsem u zoloftu byla srab, já jsem to tehdy vzdala. Ale, když v noci jdeš na záchod po čtyřech, protože se motáš jak po 3 promilích a nábytek kolem tebe tancuje rumbu, čaču, mambo a podobný tance, tak se to dá těžko ustát.

Ještě jednou já. Nějak mě vypadla věta, za tou, že miluju svého muže. To je sice fajn, ale toto se zrovna tady moc nehodí, že? Jenom chci ještě dodat, že právě on mi moc nerozumněl, stejně tak jako moje matka, u které si dodneška nejsem jista, jestli to pochopila tak, jak jsem jí to vysvětlovala... No, a doufám, že teď jste pochopily vy mě. :)

Holčiny "moje",ve zkratce o mě: je mi dobře, ale teda do středy nevím co lítalo ve vzduchu!Lucko,když si přečteš moje příspěvky někdy z června (tuším), tak jsem byla na zešílení. Napsali mi Citalec (tomu zase dělám reklamu já!). Pravda - Citalec zabral přesně po 4 týdnech a taky mi po něm bylo hůře něž předtím. Vydržať! Ale co chi říct - miluju svého muže, který je výborný (aspoň pro mě). Ale PP mě trápila nejmíň 2 roky, zpětně si to uvědomuju, ale tenkrát jsem nevěděla co to je. A prostě doma a v rodině, v práci jsem byla za přecitlivělou, hypochondrickou, hysterku apod. Když jsem skončila před pár měsíci u manželova bratrance, který je internista, a který po všech testech diagnostikoval "pouze" středně těžkou depresi, a který vysvětlil manžílkovi, že to je naprosto "normální" nemoc, která se léčí stejně jako třeba angína - tak až potom jsem doma přestala poslouchat poznámk o hypochondrii apod. Co tím chci říct - nějakým způsobem se snaž mamku "dokopat" k té tvé psychložce ať jí vysvětlí o co se jedná. Z vlastní zkušenosti vím, že to je výborná cesta.Jo ještě k tomu sexu - mohla bych napsat knížku "Jak se stane z draka mrazák"....

Ty jsi trubka, jasně, že mi to nevadí. Proto jsem to taky psala, doufala jsem, že to ostatním pomůže, protože když jsi přečteš charakteristiku onemocnění napsanou stylem "je mi blbě" a víc nic, tak to tě nevytrhne. Potřebuješ porovnat svoje příznaky s příznaky ostatních a až potom se uklidníš, že v tom nejseš sama, že řešení existuje a hlavně: víš co ti je.Pokud bude víkend probíhat tak jak říkaš, tak to jde. Já každých 14 dní jezdím za mamkou a ségrou 120km a můžu ti říct, že když mi bylo tak mizerně, vůbec jsem se netěšila. Nechtěla jsem mamku stresovat pohledem na to jak jsem psychicky a fyzicky zbídačená, takže jsem dojela a snažila se dělat jako že nic, že jsem v pohodě. Stálo mě to vždy takových sil, že do Prahy jsem se vracela úplně vyřízená.

Romco, dekuju Ti za odpoved. :) Mama si mozna pujde popovidat s moji psycholozkou, ktera ji vysvetli co to PP je. Vcera to rikala, ale nevim, jestli to opravdu udela. Mozna by to bylo nejlepsi reseni, protoze ja uz fakt nemam silu.Myslim, ze na tu chalupu pojedu, protoze tam budu travit vetsinu casu s pritelem. S jeho rodicema budu travit jenom obedy, tak to se prezit da. Oni uz si o me asi taky mysli, ze jsem divna, kdyz jsem porad nemocna..., ale u nich je mi to celkem jedno. Doma se mi zustavat nechce - nikdo tady se mnou nemluvi (krome brachy) a od zitrka bych tady byla sama.Vytiskla jsem si seznam tech priznaku + Tvuj prvni clanek a chci to dat precist priteli, aby vedel, jak se citim. Ty jsi to totiz uplne nadherne popsala. :) Tak doufam, ze Ti to moc nevadi.

Lucko, to je mi děsně líto, že tě mamka nechápe. Je to tvůj nejbližší člověk a kde jinde bys měla hledat pomoc a pochopení když ne u ní. Popravdě moje mamka to taky nedokázala úplně pochopit, taky si dlouhou dobu myslela, že jsem slabá, že se tím moc zaobírám, že bych měla vyhledávat aktivity, které by mé myšlenky odpoutaly od přemýšlení nad problémy svého těla. Pomoct mi chtěla, ale nevěděla jak. Ono to bylo taky dáno tím, že jsme 17 měsíců nevěděly co se mnou je. Když tě mamka nechce poslouchat, co kdybys jí zkusila napsat dopis. Napiš jí, že tě mrzí, že tě považuje za hypochondra, protože si nic nevymýšlíš a že opravdu potrebuješ pomoct. Zkus jí to vysvětlit medicínsky. Protože pojem úzkost pro ní zní příliš abstraktně a má pocit, že si člověk v takové situaci je schopen si pomoci sám změnou stylu života. Takže je to vlastně tvoje chyba a vymýšlíš si blbosti. Popiš jí to jako každou jinou nemoc. Že se jedná o medicínou popsanou nemoc, kdy v mozku dochází k poklesu serotoninu. Vyvážená hladina serotoninu je bezpodmínečnou nutností pro správné fungování nervové soustavy. Pokud je tato rovnováha narušena, dochází k velmi nepříjemným fyzickým projevům, které člověku znemožňují normální fungování. Hladina serotoninu může být stabilizována pouze pomocí léků, které sebou zpočátku nesou vedlejší účinky. Taky jí vysvětli, že onu zmiňovanou hladinu serotoninu není organismus v pokročilejší fázi onemocnění schopen sám dorovnat. Jako je tomu třeba u onemocnění štítné žlázy. Ty hormony si taky člověk sám nevyrobí.Prostě máš normální identifikovatelnou nemoc, kterou je třeba léčit. Jestli to nepochopí, tak je to fakt smutný. Jsi její dcera a měla by stát při tobě a věřit ti.Co se týče toho výletu s tvým přítelem. Kdybych s ním mohla jet sama, tak bych v tvém stavu asi jela. Ale vzhledem k tomu, že tam budou ti jeho rodiče, tak asi ne. Vím jaké to je když člověk musí předstírat jsk je mu báječně a přitom mu je na chcípnutí. Ještě to rozvaž, abysis ještě nepřitížila.

Ahoj lidicky,tak Vam dneska pisu z "bezpeci" domova. V uvozovkach je to proto, ze u nas vcera zase probehla neuveritelna scena. Vcera jsem si vytiskla par clanku o PP a chtela jsem to dat precist mame, aby me aspon trochu pochopila... bohuzel se na to ani nepodivala. Jenom jsem si vyslechla, jak si nechavam utikat zivot mezi prstama a jak se flakam... (vcera jsem se vratila driv z prace a dneska jsem doma, protoze se citim strasne unavena... vsak to znate, kdyz zacinate s antidepresivama). Uz nemam silu to vysvetlovat dal. Cely zivot jsem se snazila byt vzorna dcera a ted mam proste problem a to jsem si asi dovolila strasne moc! Dneska odpoledne odjizdim s pritelem na chalupu - ten se me snazi aspon trochu chapat. Jenze tam budou jeho rodice, tak se budu muset snazit byt aspon trochu v pohode. Nastesti mi ted volal tata a rikal, at klidne prijedu, ze si vezme volno... Jenze bydli 100 km od Prahy! Ach jo. Ja uz fakt nevim, co mam delat, aby me nekdo aspon trochu pochopil!

Tak to já jsem dokonce zhubla ! Ono když se pět dní nemůžeš na jídlo ani podívat, tak to jde samo. Ale já mám pocit, že po AD III generace se netloustne.

Ježíš sex!!??? To bylo chvílema srandovní, chvílema k pláči!!!! Přešlo to ale v podstatě snad ještě v průběhu braní prášků a myslím, že jsem se vrátila naprosto k normálu! Žádný kila na víc jsem ale nezaznamena, to se mi kupodivu vyhlo.

Katko, ja jsem se Seroxatem vaznejsi problemy nemela, jen ta 5ti denni nevolnost, ale jinak OK. Ztrata sexualni apetence, o tom mi neco povidej. Sex je v soucasne dobe neco, co mi vubec nechybi. Proste kus dreva. Jsem sama zvedava, jak to se mnou bude, az jednoho krasneho dne Seroxat prestanu brat. Zatim ho beru 6 tydnu, takze mam pred sebou jeste peknou lajnu prasku. No ale furt lepsi nez to peklo predtim...Mej se pekne

Ahoj Romčo, Andreo, Lucko, zdravim podruhe, dnes jsem psala prvne. Vidim, ze jsem pekna squadra azzura. Kdyz jsem mela mizerne obdobi, rvala jsem uz pri titulcich poradu Chcete me, a coz teprve, kdyz pak nejakyho nechteli...je fajn, ze se to pokousite brat s humorem.maly pridavek ohledne seroxatu - byla jsem na nem pres rok, a nechala jsem toho na vlastni zadost, protoze jsem se nemohla smirit s pocitem, ze se sice cejtim dobre, ale jenom proto, ze zvejkam nejakej bordel, a ze az ho zvejkat prestanu, tak to bude opet po skluzavce dolu. A nebylo! jak uz jsem se zminila, je to obcas nahoru a dolu, ale ta krivka uz nema zdaleka takove vykyvy jako v minulosti.holky, je dobre, ze seroxatu verite, to je pulka uspechu, ale nespolehejte na nej jako na vsemocnou spasu. nechci vam brat iluze, ale moje zkusenost byla takova, ze ano, lek mi pomohl, ale bylo mi velmi blbe, kdyz jsem s nim zacinala (spatne videni, malatnost, motani hlavy, poceni) i kdyz jsem s nim prestavala. krome toho, a myslim, ze na to by vas lekar mel upozornit, pri jeho pouziti jako u spousty antidepresiv dochazi k zasadnimu utlumu sexualni touhy. coz se vam v tohle stadiu muze zdat ve srovnani s jinymi problemy nepodstatne, ale totalne to muze skolit vztah. mimochodem jsem za ten rok taky nabrala 15 kg - jste v pohode a telo ma prirozenou tendenci si blahobytnit, a vy papate, a je vam dobre, a najednou jste koule. ale zase na druhe strane, radsi koule, nez nestastna.takze seroxat je urcite dobrej v tom, ze me nakopnul, abych se necitila tak mizerne a mela silu se zaobirat svou psychou a hledat, kde si kopu jamu. taky se clovek o sobe dozvi veci, ktere mu treba nelichoti, ale to je cesta ke zlepseni situace. myslim ale, ze leky bez psychoterapie nestaci. kdyz nebudeme vedet, proc si myslime, co si myslime, a jak tomu zatnout tipec, budeme se v tom mrskat porad.drzim vam palce a zas nekdy ahoj

No Romčo mě je 28 a nemůžu se koukat na večerníčky!!! Tahle přehnaná empatie s těmi nemocnými je taky dobrá!!! Pokémonům zdar, ty jsou dost neutrální! Špatně jim snad nebývá a lítostiví moc nejsou! Piká pika pika...

Andreo, tak ted jsem se skoro po... smichy. S tema kreslenejma postavickama, to se ti fakt povedlo. Ja jsem, kdyz mi bylo blbe, taky byla pekne precitlivela - ujeta, ale jinym zpusobem. Kdyz jsem koukala na televizi a nekdo ve filmu rekl, ze mu je spatne, okamzite mi bylo taky spatne. Takze jsem byla schopna koukat jen na komedie, ruzne debaty a obcas v sobotu rano na Pokemony ! A to je mi 29 !

Jó ta přecitlivělost co jde ruku v ruce s naší nemocí je pěkně na h.....To, že mám celkově více prožitků v životě mě vůbec neuklidňuje, klidně bych se bez nich obešla! Nejúchylnějc přecitlivělá jsem na děti a poslední dobou se to rozšířilo i na kresleně postavičky!!! (rákosníček a spol, když si s ním nikdo nechce pouštět rachejtličky, to prostě těžce nesu! :-))) Jestli se říká, že ženská je v těhotenství přesitlivělá, probůh! co budu dělat já?????!!!!!LUCKO s těma práškama to je docela normální, né každému sednou hned od začátku. Mě bylo hustě cca prvních 10 dní a to fakt podstatně hůř než před tím, byla jsem zoufalá a vzteklá proč mě chtěj takhle zničit, ale doktor mi řekl, že je to normální, že ten stav se opravdu může hooodně zhoršit, ale že když to vydržím, tak to bude stát za to. A stálo! Tak doufám, že to u tebe bude to samé!!!

To je dobry s tema ocima. :) Ja jsem posledni dobou litala na ocni porad, protoze nosim kontaktni cocky a porad me bolela hlava a oci ,tak jsem si myslela, ze s nima neco mam... Nikde mi nic nezjistili, az pak jsem prisla na PP. Ja uz jsem ted hezky doma, varim si obed a je mi fajn. Jsem ale strasne unavena, tak mozna pujdu spat a zitra si vezmu taky volno. Je to fakt prijemny byt doma v bezpeci. Akorat budu muset vencit hafana. :) Kdyz mi bude nejhur, tak se s nim pomazlim, on bude taky stastny, ze si ho nekdo vsima. Je to takovy muj chlupac. :)Taky jsem rada, ze uz je Ti dobre. :)Tak zatim pa a az se dostanu na net, tak dam zase vedet.

Uz je to dobry Petro, zachranku odvolej. Nastesti to preslo. Ale nemam rada takovy prekvapeni, kdyz se ti stane neco, co se ti nikdy nestalo. A hlavne v nasi situaci. Lucko, zkus to jeste zitra a kdyz to bude horsi, vybodni se na to. Tvoje obavy znam, ze prijdu o praci, nikdo si me nevezme, budu zit z ruky do huby, navic jeste ne ve vlastnim byte, protoze bydlim v pronajatem, ten pak financne neutahnu a skoncim v nejakym podelanym Hospicu. Tak jsem zacala setrit jak blba, cloveka sice ty penize neuzdravi, ale ma aspon pocit nejake jistoty. Opakuju znovu, to ze ti seropram zatim nesedi neni tragedie, je spousta jinych preparatu. A kazdy obsahuje neco jineho, takze mas jeste spoustu moznosti. Ale urcite je dobre lecit se. Protoze kdyz se clovek neleci, muze si ze stresu privodit spoustu jinych zdravotnich problemu. Kratkodoby stres imunitni system posiluje, dlouhodoby oslabuje. Predstav si, ze me od toho stresu vyletel nitroocni tlak. Neleceny vysoky nitroocni tlak = slepota. Nez jsem zacala brat Seroxat, chodila jsem kazde dva tydny na ocni, kapky jsem stridala jak ponozky a vubec to nepomahalo ! Tlak vysokej jak krava. Lekarka uz pomalu zacala uvazovat o operaci. Ta operace je fakt chutovka - vyndat voko, zandat voko. A to pri plnem vedomi ! Pouze v lokalni anestezi. A navic ja jsem ten tlak mela vysoky na obou ocich. Zacala jsem brat Seroxat, zklidnila jsem se a sup, nitroocni tlak sel dolu. To jsou veci, co ?

Holky diky za podporu. :) V podstate se mi nemuze stat nic jinyho, nez ze se zblaznim. :) I kdyz psychiatr mi rekl, ze lidi, ktery si mysli, ze zesili, tak proste zakonite nezesili. :) Asi na tom neco bude. Tak az budete mit nejakou paniku, tak si to reknete a bude lip. :) Pa