Panická porucha

Nepotýkáte se někdo občas s pocitem, že netrpíte panickou poruchou, ale že to musí být něco horšího - např. psychoza. Já občas mívám takovéto pocity (I když mám od psychiatra diagnostikovanou PP bez psychotických známek). V rodině máme bohužel jednoho člena s paranoidní psychozou a já někdy trpím pocitem, že to stejné musí potkat i mne. Dost často se pozoruji, jest-li nemám halucinace nebo jest-li se necítím něčím pronásledována. Vše pak vždycky reálně zhodnotím, že je to blbost, ale zůstává ve mně z toho pocit hořkosti. Nemáte někdo podobné zkušenosti?

Ahojte panikáři!Jano, "MD" s pejskem zvládám fajn, pořád mě nutí něco dělat, teď ty 3 dny byly v pohodě. Ale dneska u nás od rána prší - tzn. změna tlaku a já jsem taková "na hraně", nervozní, pod tlakem. Doufám, že to zůstane jenom u toho. Jinak nikdy mi změny počasí nevadily...Děti mám dvě, jedno vlastní (kluk -13) a druhé vyvdané (holka - 16). Žijem všichni společně, takže pubertu mám ve dvojím vydání, ale dá se to. Zjišťuju, že jsme si věkově všichni podobní, mě je 31. Nejhorší na té naší pitomé poruše je, že když je člověku 3 dny fajn, tak už si myslí, že hurááá jsem z toho venku. To jsem si myslela teď já - a bohužel, déšť dělá své... Už to tady někdo psal a to mě uklidňuje :)Jo co se ještě týká nakupování. Dneska jsem měla jít s mou matkou "chodit po obchodech", včera jsem ještě z toho byla nadšená, no a dnes ráno jsem jí volala, že nikam nejdu - představa, že mám jít do prostoru, kde je hodně lidí - brrr!To jenom tak, že jsme na tom asi fakt všichni podobně, ne-li podobně.Mějte se zatím a pište!

Tak počasí si snáma zahrává jak kočka s myší.Jak se Vám daří.Marty jak popisuješ svoje bydlení,tak to je úplná idylka.A co povodně?To máte v pohodě?JSoňo jak si zvykáš na Změnu prášků?Je zvláštní,že všichni se shoduje te v tom,že když řídíte tak je to V pohodě,ale když se z vás stanou spolucestující tak je to horší.Bude to asi v myšlenkách.Začnete přemýšlet nad svými pocity a je to tu.Aby se z nás stali vorkoholici a neměli čas přemýšlet sami nad sebou,ale to by se mi taky nelíbilo.Já jsem dost často sama,začátky byli krušný,ale pomalu si zvykám.Teď jsem si sehnala domácí práci a ta mě docela pomáhá.Na to abych pracovala na plný úvazek ještě nemám,jak jsem psala dělá mi problémy se někam dopravovat sama.Je to zvláštní,dříve jsem zařizovala všechno sama ,žádný problémy a teď....Tak se mějte Jana

Sergeji, obdivuji Tě jaká silná osobnost, a celkem se divím, že vůbec nějakou nemocí trpíš, já se považuji také za silnou osobnost vždycky jsem byla, ale najednou konec a nedá se nic dělat, pomáhá částečně psychoterapie a dál uvidíme. Buď šťastný za to, že jsi takový a takhle tu paniku zvládáš!!!

Ahoj Jano,Já jsme naopak psal , že né panikou, ale všeobecně NEMÁM rád Markety(s panikou nemájí nic společného), podle mně jsou moc neosobní a připadám si jak prase u koryta. Nakrmit a spát. To ty malé krámky, kde obyčejně obsluhuje přímo majitel mají určitou sváteční atmosféru a nejen že tě zná v takovém krámku jménem, ale pokecá a tak. Mnohem radši v nich nakupuji i když v tomto svádím boj s otcem, který prosazuje taktiku levnějšího zboží. Jinak mně je 29 mám dvě děti(dost slušné grázly) psa dogu(už jsem psal) tři kočky a prima ženu. Jo a bydlím kousek od prahy v malé vesničce( v malém domečku), kterou obtáčí kolem dokola (skoro) velká Vltava. Prima bydlení a prima relax. Ideální, jelikož je tu ve všední den, jak na chalupě(vede sem slepá ulice).Tak zatím ahoj

Libore, jen tak dal. Strach - to nejsi Ty. Ty jsi nekdo jiny, nekdo, kdo neni strach. Kto je potom strach? Co to v cloveku je? Hezky se oddel od strachu. Neztotoznuj se. Pokud se ztotoznis s myslenkami strachu, zacnes byt ovladan strachem, zacnes byt strachem a na to zareaguje i nervstvi - konkretne sympaticus, a vyvola neprijemne stavy. Pak vezmes tabletu na potlaceni strachu, ale zdroj strachu zustava. Neuchopuj myslenky, nelpi na nicem, odstup od myslenek, pozoruj myslenky, pozoruj strach - Ty nejsi strach! Tve Byti je hlubokejsi, je to ticho za strachem, je to klid za myslenkama. Najdi to! Objev to v sobe! Kdyz se clovek podiva na neco, napr. na vec, osobu svojim zrake, pres oci nam jde impuls do mozku a tam nastava postoj k dane veci nebo osobe - bud negativni nebo pozitivni. Muze to byt samozrejme i situace. To se da nacvicit, chce to trochu vule, ze kdyz se podivas na nejaky objekt, hned jsi VEDOME UVEDOMIS svuj kontakt ocima s danou veci, osobou, situaci a UVEDOMIS jsi hned i reakci na danou situaci, osobu, vec, co v Tobe vyvolava, jake pocity, emoce, postoje, atd. Ted se divas na obrazovku pocitace a ctes tyhle radky. Ty jsi UVEDOMIS, ze ctes tyhle radky, a to je to UVEDOMENI,pozornost pritomne chvile! A ted davej pozor! Hned, jak se podivas a ocima navazes kontakt, hned v tom bode, v tom pocatku kontaktu ocima s clovekem, veci, situaci, atd, hned tady U S E K N I dalsi pusobeni tech objektu na Tvou mysl, nepripust si zadne dalsi pusobeni do mysle a vyvolavani emoci! Teda podivej se a nezaujmi zadnej postoj kladny, nebo negativni. A kdyz nezvladnes tenhle prvni bod a presto pujdes dal, ze nedokazes useknout pusobeni objektu na mysl hned v prvni faze a vyvola to v Tobe nezelanou odezvu, muzes pouzit druhou fazu - UVEDOMIT jsi v sobe kladne nebo zaporne emoce, kterym si nedokazal zabranit v prvni faze, ale NEZTOTOZNIT se s nima! Odstoupit od nich! Pozorovat je! Oni se rozpustej a rozplynou a nevyvola to v Tobe takove neprijemnosti, o kterych pises. Jsou to velmi tezke mentalni cviceni, co jsem Ti napsal, ale pokus se jich alespon trochu zvladnout a cvicit. Oplati se to. Jinak Ti preju hodne zdravi a usili, a hlavne sportovni pohled na svet. A taky vsem, co ctou tyhle radky, preji klid v dusi a prijemny dnesni vecer. Sergej.

Milá Jano,mám uplně stejné pocity hlavně po ránu, jak tady již někdo psal: když už se začne zvládat nějaký ten známý příznak a už člověk ví jak na něj, z druhé strany na něj zaútočí jiný. To je asi můj případ,když se mi podařilo dát pod kontrolu tlaky na prsou, objevilo se ztížené dýchání,které někdy přeroste až do stavu ve kterém skorom nejsem schopný se nadechnout. Rada k zklidnění kontrolované dýchání mi taky nejde v těchto případech zvládat. Zjistil jsem,že zvlášt v těchto dusnech a vedrech se mi dělá líp až k večeru,kdy se ochlazuje. No asi nejspíš se měním v upíra.:-))Sergeji dneska jsem zkusil tvou radu mít radost z cestování.Tam to bylo O.K.,ale zpátky to nešlo,byl jsem už paralizovaný z práce,nejspíš jsem se tak trochu vystresoval. Tak zatím a neutopte se venku pěkně leje (Praha)

Nazdárek,jak se všichni máte?Jak Soňo zvládáš MD s hafanem?JE fakt,že je člověk po práškách jak praštěnej pytlem.Dokonce se mi někdy stává,6e mám pocit neskutečna a závratě.Každý jsme odjinud a máme podobný problémy.Já jsem Z Liberce.Je mi 29 let.Soňo ty máš děti?Tobě nedělá problémy chodit sama? Marku to co píšeš prožívá asi hodně z nás.Každý trošku jinak,ale v podstatě stejně.Někomu pomáhají prášky.Nejhorěí je ,že si člověk myslí ,že už je v pohodě a najednou bum a je to tu zase.Ale když ti pomohli prášky jednou tak ti pomohou určitě opět.Marty,tak tobě nikdy nevadili hypermarkety?To mě tam jednou chytila pěkná ataka.Mám to v podvědomí a mám Z nich strach.Až jednou sama půjdu do nějakého supermarketu, myslím že budu mít z části vyhráno.Je to neustálí boj.Zatím ahoj Jana

Nazdárek,tak jak jste se dnes měli? Jak zvládáš mateřskou dovču s hafanem.Jak píšeš o tom,že člověk je spíš jak praštěnej pytlem tak to máš pravdu.Někdy se mi stává,že mívám pocit neskutečna a závratě.Nakupování je taky veselí.Sama to nějak nezvládám,tak jdu většinou s někým.No a když to tam na mě přijde tak mám pocit,že musím hned utýct.Připadám si jak paralizovaná.Vy takový pocity nemáte?Jinak když svítí sluníčko tak je hned lepší nálada.Soňo ty máš děti?Koukám,že jsme každý odjinud.Já jsem z Liberce.Je mi 29 let a kolik Vám.

Zdravim vsechny,patrim take mezi tech par lidi,kteri trpi nejakou dusevni poruchou¨ nebo spis psychozou.Ja jsem si to vicemene zavinil sam leta jsem kouril travu a jednoho dne to üz moje psychika neunesla.Je to tak zhruba rok a pul nebo ctrictvrte.Nejdriv jsem nevel o co jde nebo spis ktera bije.Nejdriv jsem s tim sel k normalnimu doktorovi,ktery me poslal na nejaka vysetreni se srdcem,vsechny testz byly v pohode a doktor mi rikal,ze jsem zcela zdrav.Mel jsem takove pocity,jako jsou predinfarktove stavy.Naval krve do hlavy a mel jsem takovy jakoby zuzeny vyhled,pocity,ze sebou nekde prastim a tak,vyskakoval mi krevni pulz,nebo mozna jsem si to nalhaval.Tohle peklo jsem pretrpel asi 6 nebo 7 mesicu. Mluvil jsem o tom s kamaradem a dozvedel jsem se,ze ma neco podobneho i kdyz v mensi mire.Tak jsem se konecne rozhoupal jit k psychiatrovi,ten mi predepsal Seropram a pokud ty stavy prijdou tak lexaurin.Seropran jsem bral denne 1x tabletu,lexaurin jsem si vzal asi jen 1 nebo 2x. Prasky jsem bral pul roku,a musim rict.ze to vcelku pomahalo, jen ze zacatku jsem mel pocit,ze mnou obcas projede elektricky impulz,muj doktor mi rekl,ze je to normalni pusobeni leku.Po te dobe jsme prasky vysadily.Behem toho obdobi jsem mel hodne prace,a porad jsem nekde cestoval,kdyz jsem byl v Indii tak me tam jeden clovek naucil meditovat,musim rict,ze me to vcelku pomahalo a snazim se meditovatr kazdy den i kdyz to nekdy pomaha nekdy ne.Te uz jsem asi mesic doma,v Cechach a zas se to zaaclo objevovat,uz jsem zas ze zoufalosti volal psychiatrovi a domluvil si s nim schuzku.Asi mi zas predepise prasky.Pocity uzkosti me zas prepadly, nekdy ve vetsi mire nekdy v mensi,obcas jsem z toho vylezene zoufaly a snazim se na to nemyslet,ale fakt se to neda.Nemuzu poradne nekam jit,treba s kamarady nebo tak,vzdycky me to nejak prepadne,nejakej podmet z toho obdobi pred tim a musim jit pryc.Kdyz me to chytne tak mam zarudly oci,potim se, myslim,ze sebou nekde prastim,nejhorsi jsou nejake prostory ,kde se pohybuje vetsi pocet lidi,obchod hromadna doprava a nebo restaurace,jsem z toho zas zoufalej.Nemate nekdo podobny problemy? a jak se je snazite resit?Diky Marek

Ahojte všichni,ikdyž mám "mateřskou" na Tondu (štěně), tak mi to nedá, abych se nestavila do práce a něpřečetla si vaše mejlíky. Tááák mi dělají dobře. Jano, k té ospalosti - ono to možná není ospalost, ale spíš taková pytlem praštěnost. Teď když mi doktorka nasadila Citalec i ráno, tak se docela potím (fuj), ikdyž tady (jsem z Ostravy) je takové počasí, že by se potil snad každý :), a mám šílenou žízeň. Ale to jsou věci, se kterýma už jsem se nějak srostla. A co se týká bolení hlavy, tak ta bolí po záchvatu a to dost dlouho. Lexaurin (1x ráno) mě doktorka taky napsala, ale konkrétně dneska jsem ho nevzala (zkouším co to udělá) a "prošlo" mi to. Nejhorší jsou pro mě rána (dopoledne) - to je nejlěpší prospat, pokud to teda jde, že? Marty, Libore s ježděním problém není, protože jezdím autem, ale musím řídit, jinak by asi problém byl. No a s nakupováním - to je docela nářez. Včera - to bylo týden co jsem se odhodlala jít do Tesca! žádná hrůza se sice nestala, ale příprava na nákup mě stála dost sil... Možná kdybych nad tím tolik nepřemýšlela, tak by to bylo ve větší pohodě. Ale k takovému přístupu mě zbývá asi ještě hodně času :)Mějte se všichni hezky a jak doporučuje Marty - mějme rádi sami sebe! Hodně nad tím poslední dobou uvažuju a začíná ze mě být pomalinku neskutečný flegmatik. Někdy je to ostatním k nelibosti, ale - kéž by mi to vydrželo!Ahojky!

Jano,Chuť kapek je hrozná. Zlatý přášky. já obyčejně musím po nich něco zakousnout. Na noc je beru jelikož jsem probral s doktorkou, že mně zlobí hlavně že se v noci budím. Proberu se ve 3 ráno. A už neusnu. Ikdyž těd už ani né spím jak dudek. A i dyž se vzbudím, tak hned usnu. Takže mně už opravdu zbývá jen ta samota. Co se týká marketů ty já nemám rád jako takový( nemá to nic spojení s atakou), já mám rád malé obchůdky, kde se lidé znají jménem a jsou přece jenom k sobě blíž.Když jsme u těch vtipů:Chytá rybář u řeky, má nahozený prut a tráví tam u 3 hodiny. Najednou ke břehu připluje krokodýl a povídá " Tak co berou" rybář odpoví "ale vůbec ne"a krokodýl poťouchle povídá "tak se na to vybodni a pojď si zaplavat".

Marty,Jano: Taky nesnáším samotu,ale supermarkety jsem musel překonat jelikož v jednom hypermarketu pracuji.Šlo to těžko,ale dnes už tam záchváty nemám skoro žádné.Zřejmě jsem si tu odolnost vypěstoval deseti a více hodinovými směnami.Horší je když jdu pak domů. Sergeji: asi máš pravdu,to jsem ještě nezkoušel.S tvými radami na doplnění vitamínů a minerálů se plně ztotožnuji.Mám to vyzkoušené.Když dostanu záchvat tak si rozpustím tabletu s hořčíkem a tak do 10 minut mi to zklidní o 30%.mějte se Libor

Marty,dík za radu.Jinak ty už si celkem v pohodě.To já supermarkety nesnáším.Chodím tam jen s manželem a to mi taky není nejlépe.Hodně věcí nezvládám.Samota mi dělá velké problémy.Jsem doma mám jedno dítě a hafu haf zvířátek.Dokonce i samota doma mi vadí.Chtěla bych mít vůli jako Sergej a ty pocity od sebe hned odehnat.Nějak se mi to nedaří.Strach nade mnou vítězí.Marty a jak ti chutnají kapky.Je zvláštní,že je bereš večer.Já ráno.Prý kvůli spánku.Mě dal na uklidnění rivotril.Tak jsem se zasmála,vtip byl dobrý.Čauky

Drazi pratele, zdravim vas v tenhle prijemnej vecer, ktery budu prave ted duchovne c vami. Chtel bych Liborovi rict par slov. Liborku, kdyz nastupujes do jakehokoliv dopravniho prostredku, vymen pocity strachu na radost. Tes se na ty chvile, kdy muzes cestovat. Nepremyslej o svem strachu. Nekdy clovek ma strach uz pred svym strachem. Je v zacarovanym kruhu. Strach vyvola atak a atak vyvola strach. Zkus to, prosim Te. Bud klidny, pokojny, vsimej si lidi kolem, ne svuj strach. Pochopis, ze za 90% zachvatu si muze clovek sam. Je to uz i otazka sugescie. Clovek si muze vsugerovat mnoho veci. Jinak jsem si dal tu namahu prolistovat par knizek o tomhle problemu, takze to, co ted napisu, jsou lekarska doporuceni. No a nechci si otvirat zadnou psychologickou poradnu. Ta by byla ta posledni, kde bych vstoupil. U lekare jsem taky nikdy s timhle problemem nebyl. Osobne svoji "nemoc" povazuji za hloupost. Kdyz prijde nejaky zachvat, tak se sam okriknu, abych nedelal hlouposti, a v sekunde je to pryc. Ale pojdme k veci. Tak. Na tuto nemoc se uzivaji leky, ktere predepisuje lekar: Deprex, Zoloft, Lexaurin,Neurol, Xanax, Frisium, Diazepam, Oxazepam. Leky,ktere jsou volnoprodejne: Leikan, Guajacuran, MagneB6tbl.Obd., Passedan gtt., Persen forte, Novo-Passit sol. Doporucene byliny: Kava-kava, Medunka lekarska, Trezalka teckovana, Chmel otacivy. Doporucene vitaminy: B-komplex, Horcik, Magnesium, Vapnik, Calcium. Doporucene doplnky vyzivy: B-komplex + vit.C, Vapnik-Horcik-Zinek/Walmark/,Trezalka, Valerian. No a kdo z vas zna trochu anglicky, tak jeste podrobnejsi informace najde na: http://www.algy.com/anxiety/files/barlow.html. Nebudu vas uz unavovat mluvenim o nemoci, reknu vam vtip:dve mrtvoly lezi vedle sebe. Jedna rika druhe

Libore,Máš jasně pravdu a kéž by to šlo celé bez prášků. A to cestování také znám.Ale to může být i jen pocit z blízkého okolí většího počtu lidí. Já jsem schopen jezdit městkou, ale teda trpím. Radši auto(ale musím řídit:)) a to jsem v pohodě naštěstí už i v zácpě(no snažím se). Ale aby jste si nemysleli že jsem úplně v pohodě, tak taky mám dotaz. Můj největší problém:Těžko se mi zůstává o samotě. Máte to někdo? Už jsem schopen jít do Supermarketů, stát ve frontě, řídit v pražském kolapsu(podnikám pro lékařství!!! a na netu) a já nevím co ještě, ale když zůstanu sám, to nějak pořád nezvládám.Teda je to už malinko lepší dojdu sám např. na poštu, ale abych ses sebral a jel někam daleko, to se v půlce obrátím a jedu nazpátek. Lidi jak já sem na sebe pak naštvanej.Jinak co se týka zvířat. No já má fenu Dogu černou, bílé ťapky a čumák(no 60 kg slaďoš),tři kočky(kocouři) a dvě děti.Na barák až dost. Ale tohle je vždy v pohodě. Doma prakticky žádny psycho problém. Ježíš já tu pořád píšu. končím Ahojky

Ahoj jano,Také beru seropram (prášky)a doktorka mi doporučila ať beru na začátku jeden a když tak vynechávám podle toho jak se cítím, jelikož na někoho zabírají hůř na někoho líp. Musí si tělo zvyknout. Asi jsem pařil k těm druhým. Teď po půl roce beru jenom 4 kapky na noc(v noci se budím) a jsem v absolutní pohodě, řídím, hlava nebolí, opravdu nic. K tomu jsem bral oxazepan na uklidnění. Kdy mi doporučila i dva denně, ale nikdy jsem si nevzal víc jak půlku při začínajícím záchvatu. Dnes ho beru jen když to opravdu nemohu po 10-15 minutách setřást. A to je opravdu málokdy.Zkušenosti přes antikoncepci nemám (opravdu ne),takže ti v tomto moc nepomůžu, ale vím že manželka je nemohla brát vůbec a to je zdravá, takže to bude určitě tvému tělu dávat zabrat. Na to je nejlepší odborník.

Tak Vás všechny zdravím,dneska jsem musela vysadit seropram,protože mě bolela třetí den hlava a žaludeční nevolnost.Tak doktor říkal ať to na týden vysadím.Soňo,jak píšeš o tý únavě ,tak to já bych spala taky celý den.Já jsem brala jen 4 kapky seropramu.Když jsem chtěla zvýšit tak se mi dělalo pěkně zle.Ten Dogmatil je dost sedativní tak možná budeš více ospalá a hlavně to může ovlivnit hormonální funkci.Ten lexaurin Ti už doktorka vysadila? Takže pejska zvládáš?Ale zvířátka jsou radost.My máme nový přírustek kotě a tak s tou naší rošťandou skotačej.Je to lepší než televize.Jak na Vás působí změna počasí? Mějte se Jana

Marty,Máš plnou pravdu,taky jsem skončil na 20 dní v nemocnici. Jen jsem chtěl říci, že z řady léků určených k léčbě panické poruchy jsem skusil dva a nepomohlo to. Panika je jak s lékama tak i bez nich,tedy alespo? u mě to tak funguje.Proto jsem se na sebe naštval a přestal je brát. A když to na mě přijde tak vzpomínka,že jsem to x-krát bez nich zdolal mě povzbuzuje směrem dopředu. Spíš jsem začal pravidelný přísun vitamínů a doplňků stravy, aktivní pohyb.Spíš největší problémy mi dělá cestovat. I v tomhle případě nic nezabralo. mějte se Libor

K Liborovi,já netvrdím že se MUSÍ brát za každou cenu. Co se tu omílá stále dokola, je fakt, že na každého reagují jinak. Někdo je snese a někdo ne. Já prášky běžně neužívám(max. na hlavu mám migrény), ale jsme od malička naučen, že přášky pomáhají a zabírají a také si uvědomuji že z 50% prášek zabere protože vím že jsem si ho vzal, možná mi dát doktor placebo, byl bych v pohodě stejně. Proto je tato nemoc tak složitá. U chřipky je to jasný máte horečku vemete si acy-něco a horečka jde dolu a nikdo nediskutuje jetli je to práškem nebo myšlením. Je to jasné a dokázané(prášek vítězí). Bohužel u této nemocí ví Bůh. A jelikož lékařům stále věřím a když mně doporučí brát k této nemoci prášky tak je prostě beru, jelikož jsem přesvědčen o tom že mi pomůžou. Pokud by mně bylo po nich blbě zajdu za doktorem a řeším to jinak to je jisté. A pokud je tobě dobře bez nich sláva, kdo by za to tady na této rubrice co dal. Na druhou stranu, když to u mně propuklo(skončil jsem na pohotovosti) píchli do mně něco(fakt si nepamatuji co) a já se opravdu uklidnil(spíš oblb),ale to je ten důkaz že můžou v krizi pomoc, né řešit nemoc,ale pomoc určitě.