existuje posmrtný život?

Vědomí je funkcí...ědomí je subjektivní a soukromé vnímání vlastních nervových a tělesných aktivit. Proto je nemůže zevní pozorovatel přímo zaznamenávat a analyzovat. Vědomí se nepodobá souhrnu aktivit základních jednotek mozkové činnosti, jako jsou např. elektrické projevy nervových vzruchů nebo chemické vztahy mezi neurony. Na jedné straně tedy je možné registrovat nervové aktivity objektivními pozorovacími metodami, ale na druhé straně vědomí se může přímo pozorovat pouze subjektivně. Vědomí tedy je a zároveň není. Je, protože jeho prostřednictvím každý vnímá svět, a není, protože není objektivně měřitelné a přímo pozorovatelné.

Vědomí je funkcí...a to je jako důkaz že potom nic neexistuje ?

a proč by měl někdo...aha a z čeho to vědomí teda vypučí??

hm to bys mohl vědět proč tu teda vůbec jsme když pak nic podle tebe není,ono teda všechno co existuje jen tak samo z ničeho vypučelo jo?

to ale není odpověď na to...Vědomí je funkcí komplexity systému. Takže vědomí podobné lidskému budou mít i ostatní živočichové na podobné úrovni složitosti. Člověk v tom rozhodně není vyjímkou. Vyjímečný je jen ve stupni rozvoje abstraktního myšlení, což mu dalo evoluční výhodu a umožnilo jeho dramatické přemnožení na povrchu zemském.

to ale není odpověď na to...a proč by měl někdo někomu ňáký vědomí dávat?!
Vědomí vypučí samo, od nuly, postupně, rozvine se už v mámino bříšku, po narození už jen cucá informace o světě jak houba. Pak to vědomí přestane být zvídavé, zatuhne do umanutosti dospěláctví a pak ho nakonec Alzheimer s Parkinsonem pomalu ohlodají zpátky k nicotě. Nebo to zabalí v úžasným a nekonečným tripu NDE a OBE.
Je to báječný trip. Doporučuju! Snad se taky dočkáš a přeju ti, aby byl tak squělý, jak jen to jde!

to ale není odpověď na to kdo mu to hotové vědomí dá ani jak vznikne.

Vědomí - přístup k tomuto problému z jiného směru:
------------
Toxikomanie u zvířat

Lidi se od nepaměti sjíždějí látkami měnícími vědomí. Zkusme se na to ale podívat obráceně; jelikož je člověk vybaven vědomím, má tak možnost si jej psychotropními látkami měnit. Kdyby totiž vědomí neměl, nebylo by co měnit, a toxikomanie by prostě neexistovala.
Až dosud je to úvaha tak samozřejmá a trapně primitivní, že snad ani nemá cenu se v ní dále patlat.
Což ale zkusit zabrousit za hranice člověčenství, a podívat se na ostatní život tímto prizmatem?
Člověk totiž zdaleka není jediný tvor, který má sklony ke konzumaci psychoaktivních látek. I ostatní živočichové mají k tomuto počínání sklony. Ale proč? Mají snad i oni své vědomí, které si touží změnit, mají snad i oni chuť alespoň na chvíli vystoupit ze šedi běžného života?
- - -
Představte si horskou paseku na samém konci léta, plnou nádherných velikých bodláků a jejich modrofialových květů. Téměř na každém z těchto omamně vonících květů je možno nalézt malé čmeláky se sosáčky zabořenými do jejich opojné hojnosti. Tihle čmeláci tu takto tráví své poslední dny - ani na noc neodlétají do svého hnízda. Dotknu li se zlehka některého z nich,nenechá se vyrušovat; jen zvedne některou ze svých nožek a odstrkuje mě, jako by chtěl říci "jdi pryč a nech mě mé blaženosti"…
Je úžasné, jak se umí zlískat obyčejné vosy na zkvašeném ovoci. Taková vosa se vypotácí ze své rozhlodané meruňky a místo vzletu prostě padne na záda. Když po několika pokusech nakonec jakž takž vzlétne, vzápětí nabourá do zdi…
Viděl jsem starou ježčici z naší zahrady opilou tak, že nebyla schopna se ani svinout - nezřízeně požila zkvašená jablka. (O nezkvašené jablko jinak ježek nezavadí ani náhodou…)
- - -
I jiní velcí savci rádi požívají narkotické rostliny. Specifická toxikomanie byla pozorována u koní, skotu i ovcí na rozsáhlých severoamerických prériích (státy Nebraska, Wyoming, Texas, Nové Mexiko...), kde roste opojná rostlina zvaná "Loto" (rattle-bag weed, weoolly-loco, crazy-weed) . Je to kozinec nejměkčí (Astragalus mollissimus Torb.). Tuto rostlinu domácí i divoká zvířata s velkou oblibou vyhledávají a spásají. Po jejím požití jsou sjetí; vznikají u nich halucinace a snové stavy; navenek se to projevuje tím, že intoxikovaná zvířata jsou lekavá a i nepatrné předměty přeskakují velikými skoky (chování mimo jiné typické též pro intoxikaci muchomůrkou červenou u sibiřských sobů). Tyto stavy (locoismus), je li oné opojné trávy dostatek, trvají klidně i celé měsíce a končí pak zpravidla vyčerpáním a smrtí závislých zvířat. Navíc toxikomanie má tendenci se ve stádech šířit. Je snad odkoukáno od lidí i to, že jediné toxikomanické zvíře může svést celé stádo, zejména pak zvířata mladší?
- - -
Kořeny keře Tabernanthe iboga, působícího v nízkých dávkách stimulačně a ve vyšších halucinogenně, jsou náruživě vyhledávány gorilami, divokými kanci a dikobrazy, jejichž chování se po jejich požití dramaticky mění. Vůbec pak není radno připlést se jim do cesty.
- - -
A tohle napsala o svém kocourovi Bobina:
"Čas od času se stávalo, že náš sibiřský kocour přišel domů ve vyloženě rozverné náladě. Přičítala jsem jeho stavy jednak kočičáckénu rozmaru, ale i zamilovanosti. Později jsem zjistila, že v rohu mé zahrádky roste šanta kočičí. Samozřejmě jsem věděla, že šanta patří mezi drogy. Věděl to i kocour...
Bylo zajímavé, jak kočičák fetuje: především to dělal nesmírně rád, ale ne soustavně. Dopřával si cca 2-3x týdně. O rostliny se otíral, nebo se v nich válel (očividně mu voní), občas ukousl kousek listu, požužlal, ale nepolykal. Nedá se tvrdit, že by mu "zelenina" vysloveně chutnala. Účinek se u něj dostavil běhm 5-10 minut. Jak bylo řečeno - po "akci" byl rozverný, ukecaný, hravý a měl poněkud labilní motoriku. Zorničky očí měl rozšířené. Pak usnul a dokonce nahlas chrápal!!! Ale pozor, toto byla teprve první fáze jeho "šantění" - když se probudil, olízal si kožich a opět upadl do podobného, mírnějšího stavu.
Po "odespání" akce je zase naprosto normální, milý borec. Zjevně v tom nejede průšvihovým způsobem".
- - -
Co je všem těmto případům společné: je to aktivní vyhledávání opojení, a to i v situacích, kdy to znamená přímé existenční ohrožení; slast opojení tu převáží všechna rizika.
Dalším společným prvkem je schopnost učení se tomuto návyku. Obzvlášť výrazné je to právě u hmyzu, kde je jinak naprostá většina jeho aktivity a "dovedností" vrozená (neboli součástí hmyzího "firmware").
- - -
Vždycky mě zajímalo, čím a jak se sjíždějí jiní tvorové; a taky kde je ta hranice, od jakého vývojového stupně tak činí, pokud taková hranice vůbec je.
Hmyz tak činí, často až nezřízeně; ale umí se něčím sjet třeba hlavonožec? Taková zfetovaná chobotnice musí být paráda... a co medůza? Hlíst? Kvasinka ožralá svým vlastním produktem... a co takový zhulákaný virus? A když se to stane, jak se pozná, že přebral; vykrystalizuje došišata?
- - -
A znovu ta otázka, nadhozená na začátku celé té úvahy; mají snad všichni tito tvorové vědomí, tak jak jej máme my lidé? A mají li své specifické vědomí, mají snad i svou specifickou duši?
Právě ono aktivní vyhledávání látek schopných měnit vědomí by totiž mohlo implikovat přítomnost vědomí, které je takto měněno; kdyby nebylo co měnit, bylo by neúčelné snažit se opít. Právě onen aktivní abusus by mohl být důkazem přítomnosti nějaké formy vědomí.
- - -
Takže až jednou zjistím, že můj počítač zanedbává svou práci čistě proto, že se nemůže nabažit vykreslování fraktálových obrázků, budu na rozpacích, zdali ho mohu vypnout; co když se v něm právě probudilo jeho vědomí a on se tím jen zpíjí až k neskonalým výšinám své kompjůtrické blaženosti…

Foxy, 1999.

nes existují nejméně dva modely vědomí. Jeden je tzv. kartesiánský model, také zvaný kartesiánské divadlo. Podle něj existuje kdesi v mozku pozorovatel, homunkulus, který bere informace z různých zdrojů a zpracovává je. Vědomí je tedy umístěno v jedné oblasti v mozku, v sídle homunkola, která se zabývá subjektivním vnímáním.

Mnohem přijatelnější je model, podle kterého proud vědomí neustále přechází z jedné oblasti mozku do druhé a pak do další, podle obsahu smyslového vnímání a použitých pamětních stop. To je model mnohotného výběru (Multiple Drafts Model). Podle něj jsou všechny vědomé myšlenkové pochody uskutečněny procesy, které se pohybují z jedné části mozku do druhé. Informace se tedy nemusí přepravovat kamkoliv jinam, proces vědomí jde tam, kde je informace uskladněna. Neexistuje místo v mozkové struktuře, kde by bylo vědomí trvale umístěno.

Nadřízené ostatním korovým oblastem jsou frontální, čelní laloky. Volní akty i představy těchto aktů zvyšují aktivitu frontální kůry. Také klinická pozorování mozkových nádorů, chemických intoxikací, mentálních matematických úkonů a spánku ukazují na význam frontálních laloků pro vznik vědomí. V prostoru mezi vědomím a fyziologickou činností mozku existují funkce, které jsou nevědomé. Těch je většina. Nevědomé jevy však podstatně vědomí ovlivňují.

Američan Roger Sperry studoval pacienty s operativně přerušenými vlákny mezi oběma polovicemi mozku. Toto přerušení se někdy používá k léčení epilepsie. U těchto pacientů každá hemisféra funguje nezávisle. Každá hemisféra tedy zpracovává informace tak, že o tom druhá hemisféra neví. Sperry zjistil, že u praváků pravá hemisféra sice reaguje na vstupy ze smyslů, ale její funkce je nevědomá. Z toho vyplývá, že vědomí je lokalizováno v levé hemisféře. Levá hemisféra má přístup k jazyku, ke všem paměťovým stopám z minulosti a znalosti sebe.

Problém supervenience, co je kontrolujícím elementem ve vzájemném vztahu vědomí a mozku, je další důležitou otázkou. Vědomí, pokud je nám známo, závisí na činnosti centrálního nervového systému, ale také ji ovlivňuje. Vědomí může kontrolovat fyziologické procesy v mozku. Je možné se naučit vědomě ovlivnit elektroencefalogram. To je ukázka "vědomí nad hmotou", i když to není nic nadpřirozeného.

Ani dnes nemůžeme říci, zda zjištěné fyziologické změny v mozku jsou příčinou vzniku vědomí nebo důsledkem vlivu nějakého jiného faktoru na mozkovou tkáň. Jinými slovy, je lidský mozek generátorem vědomí nebo jeho interpretem? I význační filozofové, kteří se otázkou lidského vědomí zabývají, přiznávají nevědomost. Nevíme, jak vědomí funguje a jak vzniká, a potřebujeme ideje (Fodor, 1992, Maddox, 1999). Bude nutné, jak doporučuje filozof Chalmers (1996), formulovat novou teorii, opírající se nejen o činnost lidského mozku, ale i o další děje mimo mozek. Francis Crick a jeho spolupracovník Christof Koch (1998) předpokládají, že asi za padesát let budeme vědět o mozku dost, abychom mohli formulovat realistickou teorii vědomí, založenou na objevech přírodních věd. Mezitím ale potřebujeme pracovní hypotézu, která by nás vedla a eventuelně byla nahrazena hypotézou novou, lepší.

Je důležité navrhovat takové hypotézy, které jsou empiricky testovatelné. V současné době můžeme formulovat dvě pracovní hypotézy. Jedna předpokládá, že vědomí je funkcí mozku a je jím vytvářeno. Je možné, že mozek používá nějaké zvláštní, dosud neznámé mechanismy k vyvolávání vědomého vnímání. Bude asi ještě trvat dost dlouho, oněch Crickových padesát let, než pro tuto hypotézu nalezneme přesvědčivé důkazy. Výsledek není dosud jistý.

Druhá hypotéza je, že vědomí závisí na funkci mozku, ale je zde ještě něco navíc, něco dosud neznámého, co se projevuje prostřednictvím mozku, ale je na něm dosti nezávislé. Je těžké si představit, že by neuronální sítě produkovaly nejen mediátory a nervové vzruchy, ale i nehmotné subjektivní vědomí. Je pochopitelnější, že nějaký, možná zevní princip kontroluje fyziologické děje v mozku a zajišťuje jejich uvědomování. Tento princip se může projevovat skrz hmotné fyziologické děje. Tato hypotéza dokáže vysvětlit některé jevy, s kterými si zatím nevíme rady. Vědomí je podle mnoha desítek autorů schopno přímo ovlivnit řadu fyzikálních a biologických jevů. Vědomí se mění v průběhu tzv. prožitků blízké smrti, kdy disociační hypotéza (oddělení mysli od těla) je sice přijímána s rozpaky, ale určitá fakta se popřít nedají. Z hlediska stavu vědomí je zajímavá také otázka psychických vlivů na léčení nemocí. To bylo dlouho téma, ponechávané na pospas šarlatánům. Předpokládaný vliv lidského vědomí na strukturu neživé hmoty také byl popsán již ve dvacátých letech Nielsem Bohrem.

To vše jsou témata, která stojí za kritickou analýzu. Musíme si však být vědomi toho, že v této oblasti existuje řada pověr, předstírání, černokněžnictví a bludů. Oddělit je od zlomků pravdy není snadný úkol.

Druhá hypotéza není starým filozofickým Descartesovým dualismem, kdy duše - nehmotný princip - kontroluje materiální tělo - mozkovou činnost. Naše vědomí, říká se, je nehmotné, nevažitelné a nepřístupné přímé analýze. Je to však pravda? Vědomí nemůže být nehmotné, musí být zcela materiální, jinak by nemělo možnost se projevit. Zatím neexistují experimentální metody, jak je přímo registrovat. V historii existují podobné příklady. Dokud neexistovaly kompasy, nebylo možné rozeznat magnetické pole. Zemská gravitace je dalším podobným příkladem. Newtona v jeho době také obviňovali, že vnáší do fyziky mystické principy, protože nedokázal vysvětlit, jaký je fyzikální charakter gravitace.

každej nemůže imrvére...Neurofyziologie,nebyla dosud schopna formulovat přijatelnou pracovní hypotézu, která by vysvětlila vznik lidského vědomí z činnosti nervových sítí v mozku. Pracovní hypotézy, které se buď ověří nebo vyvrátí, slouží k nalezení pravdy. Zatím se nepodařilo najít ani jeden jediný fakt, který by aspoň vzdáleně a nepřímo ukazoval, jak vědomí vzniká. Neurovědy prostě musí věřit dohadům, že to nějak tak je.

každej nemůže imrvére...ahoj a kdo mu to hotové vědomí dá ? jak vznikne ?

nebo jen trapně ignoruješ...každej nemůže imrvére vysedávat u kompu, taky musí pracovat, tak si dej pohov, hulváte.
Na "asi" to platí taky. Dokonce tuplem.
- - -
Proč by se měl někdo někam připojovat, každý se už narodí s hotovým vědomím, které se jen dále vyvíjí. Už před narozením člověk vnímá, zejména zvuky, na což jsou mnohé nezávisle provedené důkazy. Za určitých okolností je možno i vyvolat vzpomínky na porod.
O celé věci existuje dost seriózních studií, které jsou dohledatelné.
Račte se, vážení, v těchto věcech poněkud vzdělat.

neodpoví nestačí mu na to jeho mozkové závity umí jen kdákdat dokolečka jak je blbost vše čemu nerozumí

nebo jen trapně ignoruješ co nevíš :-))1.9.2013 18:14 - .

On tu někdo tvrdil že mozek...

aha a ta se soustava se připla při narození čím ? přihořívá možná na to přijdeš

jak víš že nikdo takový...jak vím ? asi jste dost natvrdlý,mám s tím bohaté zkušenosti,i u jiných lidí,že je vy nemáte váš problém,je celkem logické,že tak málo duchovní člověk? by neobstál to pochopit,melete tu zbytečně.

Jak se do lesa volá, tak se z něj holt ozývá? ani to úsloví nechápete tak pardon vědět že jste na tom takhle ani s vámi nediskutuji

tady máme i podřadné...tak snad nadřazené a podřazené ne ? ja říkám podřadné tzn.ve smyslu hloupé !!!

tady máme i podřadné...jak víš že nikdo takový neexistuje,co to proboha blábolíš za podřadný myšlenky? nikdo ti to neřekl ty si to myslíš tak to tak je a basta ? ty jsi opravdu k popukání

jak víš že někdo takový existuje, co to proboha blábolíš za podřadný myšlenky? nikdo ti to neřekl ty si to myslíš tak to tak je a basta? ty jsi opravdu k popukání

Víš, milé takuž, to byla diskusní akce a diskusní reakce.
Jak se do lesa volá, tak se z něj holt ozývá. Jináč už to nebude

jak víš že někdo takový...tady máme i podřadné myšlenky. Jak se pozná, kdo má podřadné nebo nadřazené myšlenky? Kdo o tom rozhoduje?

Obávám se, že při...obávám se že seš hňup,tyto věci nejsou kolektivní ale subjektivní..jsi inteligence sama na vše říci pohé vše je okec a sám bez protidůkazů :-)))))

Obávám se, že při...1.9.2013 18:14 - .

On tu někdo tvrdil že mozek...

aha a ta se soustava se připla při narození čím ? přihořívá možná na to přijdeš

Obávám se, že při...ukázalo by se že existuje