Panická porucha

Pajka, to si vystihla s tým, že by som mohla brať aj vitamín C a že keby som to netušila, že beriem náhradu, tak by mi to pomohlo. Mne to už tiež tak pripadá, že proste blbnem. Viem si to síce všetko odôvodniť: mám nieko?ko náročnejších úloh pred sebou v robote, kde musím pôsobiť dobre pred ?uďmi a vtedy MUSÍM mať niečo poruke, keby bolo treba. No proste bla-bla. Nikdy predtým som žiadne lieky (od bolesti, na spanie a pod)nebrala a ani som nepoznala. Teraz mi naozaj stačí ve?mi málo. Neviem, či to naozaj funguje ako placebo.Libor, mne keď je zle, neviem sa poriadne sústrediť a nechce sa mi ani nič vybavovať. Vtedy mám pocit, že sa mi nič nedarí. Neviem, ako by som si vtedy zháňala lekára a lieky. Asi by som sa dala ?ahko odbiť. Myslím, že internet je naozaj ohromné komunikačné médium. Pre mňa je anonymný chat silný zážitok. Písal si, že kto vie, ako by to bolo, keby sme sa osobne poznali. Možno by sme chodili okolo seba a vôbec sa spolu nerozprávali:-)Pajka, Tvoja slovenčina je zlatá ( a bez chyby). V slovnom prejave v cudzom jazyku mám zábrany, nevedela by som tak bezprostredne skúšať písať česky. Kedysi, ešte za študentských čias, som vyskúšala v Prahe v obchode hovoriť, ale mala som pocit že na mňa "divne čumia". Tak som to vzdala. Som taká ťapša.

pajko tak asi mně mneumíš odpovědet na můj dotaz.

Ahojky, tak o tom ženšenu jsem už taky hodně slyšela.Hodně prý záleží od jakého výrobce jsou,aby měl ten správný účinek.Jinak Inko,kousek od Plzně máme brekreační baráček a to v Medovým újezdě.Jest-li Ti to něco říká.Je to malá vesnička a od Plzně to je kousek.Jak si popisovala ty stavy,tak jsem taky podobný měla a to dříve když jsem brala defobin a pak mi ho hned vysadili a pak mi daly antidepresivum Zoloft,tenkrát jsem myslela,že je to moje poslední...Ani ty stavy neumím popsat,to jsem se vznášela a pomalu o sobě nevěděla.Když se teď nad tím zamyslím,tak mě vůbec udivuje,že mi ten lék tak hned vysadili,když se v letáčku píše ,že se musí vysazovat postupně,ale řekni něco doktorům,ani nevím jak jsem se z těch stavů dostala.Pak u mě klesla důvěra k lékařce a samozřejmě i k lékům.Pak jsem nebrala nic,na čas to šlo a pak se mi to vrátilo,ale to už jsem šla k jinému lékaři,ale připadají mě na jedno brdo.Ten mi předepsal rivotril no a teď by mi ho vysadil opět hned!!!!A přitom se tam píše,že se musí hodně pomalu snižovat dávka.Tak si člověk moc nevybere.Proto mám asi z léků takový vítr.Teď si pomalu už čvrtim i paralen.Jinak Ti přeju aby ti pomohly a hlavně dej vědět jak se máš.Tak Libore ty už zvládáš cestování sám,nebo ještě máš doprovod?Moc povídám ,už tu nechám místo taky pro Vás,tak pište,pišteJana

Inko,držím ti také palečky,ať jsi na tom lépe. Jak ted popisuješ tu koupelnu, já si tím prošel taky. Nebyl jsem schopný si ani sednout do vany natož stát v ní,pokaždé jsem myslel,že umřu.Jen jsem se o ni opíral smočil nohy pocákal tělo a byl jsem zase spátky v posteli. Jen jsem musel mít všude tmu (zatažené závěsy) strašně mi vadilo světlo. Nejhorší pak pro mě bylo období,když jsem se bál i sám spát v pokoji (to jsem nespal třeba dva dny).Byl jsem na neschopence,a představa být sám i v místnosti (přitom doma někdo byl) byla hrozná pořád jsem za někým lezl(strašně jsem se bál). Strašně moc bych si přál aby jsi se cítila zase "fajn".Budu ti držet palce a ozvi se :-)))Libor

Ahoj Pajko,máš pravdu stálo mi to strašně síli a energie.Když jsem už myslela,že to nevydržim a lezla v koupelně po zemi a Neurol měla v ruce i tak jsme si ho nevzala nic,bych tim nedokázala a já opravdu chtěla moc.Ale už mi nikdo neřekl,že se mi to muže vše vrátim zpět.Víš já jsem ted v září chtěla absolvovat umělý oplodnění jinak do jiného stavu přijít nemužu,už mi to dělali 3 krát a nic.Tak jsme se na to těšila a zase nic,když jsme na lékach.Budu moc a moc chtit se s toho dostat,abych na jaře do tý Prahy na to IVF mohla jít.Slná moc nejsem,ale udělam vše co bude v mích silích.A snad za to dostanu tu největší odměnu.Měj se moc hezky PA inka

Zira, mala si pravdu: Anorexie + bulimie, pak Hubnutí a třetí jsou Kvasinky a mykózy, ale na "Psychu" jsme předběhli "Depresi", i když se k ní i diagnosticky dost blížíme...Dala som si tú robotu, poobzerala sa a okontrolovala som ťa :-)

Inko, moc na tebe myslím a budu myslet. Asi jsi z toho Neurolu neměla vycházet tak drasticky, ale po krůčkách, obdivuju tě, žes byla tak silná, ale stálo tě to asi moc energie a máš to v sobě, možná zbytečně, jako hrůzostrašnou zkušenost. Zkus přijmout i tu eventualitu, že potřebuješ léky, aby ses z toho dostala a mohla docela normálně fungovat. Nedívej se na to jako něco nepatřičného, jsou prostě lidi, kterým to vrátí život do podoby, která je k žití. Buď silná a trpělivá, dostaneš se z toho. Zkus se na svou poruchu dívat jako na něco, co k tobě patří, ale dá se s tím dlouho žít a řeknu ti, že hezky se vším, co k životu patří. I ten tvůj mozek se chemicky vybouří a uklidní. Drž se a ozvi se. Moc ti přeju, aby to bylo brzo :-)

Ahoj Jano,odvykání bylo něco nejstrašnějšího.Poradila jsme se s doktorkou a psychicky se na to připravila.Doma vyžehlila,uklidila atd.bylo mi jasné,že nebudu moc dělat nic.Doktorka mi nechala Buspiron a v pondělí ráno jsem si Neurol už nevzala.Ten den to docela ještě šlo,ale už jsem neusnula a pak se to začalo stupnovat.Ve čtvrtek se to už nedalo vydržet neměla jsem sílu už ani lézt po zemi.Byla mi zima,nemohla jsem pít,jíst,vše mi bolelo normální absták.Neurol jsem jedla jeden ráno a jeden večer.Tak,že normální závislost.A to,že jsem ho vysadila bylo moje rozhodnutí myslela jsem,že ho nepotřebuji.V ten čtvrtek mi manžel odvezl do Plzně do fakultky tam mi dali nějaký tabletky a já konečne po 4 dnech na 2 hodiny usnula.Ještě k těm příznakum vše jsem viděla hodně daleko místnost se mi zdála moc velka,prsty na rukou jsem měla taky dlouhý no hruza.Trvalo to asi tak přes týden.Pak se to vrátilo do normálu.A já začala po 4 letech normálně žít.No a jsou to 2 měsíce co se mi to vrátilo znova,ale tuplovaně.Tk,že jsem opět na lékach.Ale dneska jsem byla na kontrole a v pátek nastupuji na psychiatrické oddělení do Plzne.Opravdu se s toho musim dostat.Pořád mi bolí hlava,špatně se mi dýchá,potim se,mam sucho v puse a pak začnu šílet,že umíram.Je to něco hroznýho vždyt to znáte.Neustále si měřim teplotu.Ted už to opravdu nezvládam tak jsem se nechla dobrovolně hospitalizovat.Nevim co mi tam čeká mam s toho strach,ale musí mi tam pomoct!!!Jo,abych nezapoměla svojí nemoc netajim mam prostě panickou hruzu ze smrti a trpim sílenýma depresema!!!Začalo to před 4 roky z ničehoo nic asi se to ve mě vše nashromáždilo za ta léta.Je mi 27 let.Mějte se všichni fajn.Pokud se na oddělení nebo někde dostanu k netu tak se ozvu.Pa pa

ještě chci jen dodat beru pouze vitamíny a to ženšen je to proti stresu jmenuje se to Ginkai+vitamín Ccož ve složení je 500mg ženšen (denní dávka neurčena) a vitamín C 250mg (jak uvádějí je to 417% denní dávky)toť vše. (jen 1 tabletu denně)Libor

Cau lidi,Musím se pochlubit už 3 týden se cejtím fajn,jsem bez prášků a bez psychoterapie, nechci to teda zakřiknout. Náznak sice mívám skoro obden,ale snažím se dělat,že je mi to fuk. Zatím to zabírá.To je po dlouhé době úspěch. Myslím,že mi k tomu pomohla ta povoden,protože dříve kdyby mně někdo řekl budeš jezdit do práce 2 hodiny,tak bych mu řekl nikdy to radši půjdu na podporu,no a ted to absolvuji tam i zpátky zhruba 4 hodiny,a je to celkem o.k.Ale dopředu se až tak moc neraduji,protože jsem zažil i tyhle stavy,kdy se mi udělalo zase špatně na několik měsíců. Beru život jaký je a snažím se ho prožít.To víte jsme teprve pár metrů za startem,záleží jen na nás jakou zkratku zvolíme.Bál jsem se vždycky jen pomyslet na rady v knihách,kde je doporučováno vystavovat se svému strachu podle obtížností,dnes tak trochu cítím,že bez toho se z místa asi moc daleko nedostanu.Doufám,že to nezní,jakokdyby mi spadla cihla na hlavu,nebo jsem prošel skotskými střiky? :-))ZiraNejsem s těch,který se svěřuje každému,spíš to v sobě dusím,ale internet je tak trochu anonymní a vlastně se vůbec s nikým osobně neznám.(ikdyž rád bych Vás i poznal- to by jsme byla parta co? :-))Jednu věc mi tahle porucha,ale dala a to je daleko rychlejší rozhodování než kdysi (jsem střelec takže si dokážete představit jo,ne,jo,ne,nevím,nea ted je to ano,ne,nevímA hlavně nelituji chybných rozhodnutí,spíš je beru jako vyvarování se dalším a NEUŽÍRÁM SE JAKO KDYSI NEDUSÍM SE!!!To je na tom nejpozitivnější. V práci to nikdo neví a asi by to nepoznali,kdybych jim to neřekl. Ale zatím nemám důvod se s tím svěřovat.mějte se fajn Libor

Inko, doufám, že je ti líp a líp. Jasné je, že jsi právě v akutní fázi nejspíš taky panické poruchy. Nevím, proč ti tak vadí Neurol, možná ti ho moc prudce vysadili. Každopádně včera v té knize jsem se dočetla, že k léčbě v akutním stadiu se podávají dávky 6-8 mg denně, aby vůbec zapůsobil a jsou lidé, kteří se ho bojí vysadit a nevadí, když se jim malá udržovací dávka ponechá (to jsem např. já). Ve formě Xanax SR, myslím většinou 2 mg se pomalu vstřebává celý den, takže vezmeš jednu tabletu a ta postupně účinkuje, on ten alprazolam totiž relativně rychle zabírá, ale i přestává působit, je to takový blesk. Jsou např.lidi, kteří jsou odsouzeni mnohem drastičtěji si píchat celý život inzulín a jsou rádi, že díky němu mají možnost přežít. To my jsme na tom líp a když je fakt hodně zle, tak ten lék je nejrychlejší cesta, jak pomoci. Já jsem taky z malého města, ale myslím si, že je lepší se s tím netajit, což neznamená rozkřiknout to o sobě. Dnes má nějaký psychický problém skoro každý. Nevím, jakou máš práci a lidi kolem sebe a vím, že se spoustě lidí uleví, když to okolí ví, ubude jim jeden strach. Chápu i ty tvoje strachy ze všeho, proto potřebuješ pomoc. Tak se drž a napiš :-)Zira,"bola si pred Calabronom budeš aj po ňom", ale vážně: zkus se zeptat na Novopassit, to je ještě šetrnější a mohlo by to mít správný efekt, tobě stačí málo, mám pocit, že keby si mala namiesto Calabronu vitamín Cé, aj to by bolo dobré, ale nesmela by si to tušiť :-) - ber to jako poklonu, chtěla bych taky nebrát léky, ale mě prostě neošidí, já ten účinek opravdu cítím anebo ne.Jarku, ten Effektin bude asi efektní, ale ty se musíš naučit s radostí odpočívat, jinak se udřeš a nebudeš už ani mezek. Ta práce je takové šidítko, i když pro mužské je to realizace větší než pro ženskou. Nevím, co děláš a jaké máš postavení, že jsi workoholik. Mimo jiné jeden z názvů naší poruchy je "manažérská nemoc", což pěkně koresponduje s tím, jak se tady většina lidí charakterizovala (navenek oblíbení veselí energičtí sebejistí oragnizátoři...) Projdi si svůj život a není možné, abys nenašel činnost, která není práce, ale opravdová zábava, začni něco tvořit a začni se na něco těšit. A na internetu, pokud já vím je jediná terapie tady :-) Nemyslel ten tvůj doktor tohle? Nechodí on sem pod nějakým pseudonymem anebo jako čtenář. Teda já být psychiatr, tak jsem tu vařená i pečená a nejen tady, protože to je na doktorskou práci!Soňo, já, když jsem to tady objevila, tak jsem ty příspěvky přečetla taky všechny a napadlo mě, že si taky v pozici, že si to můžeš v práci dovolit... A jsem ráda, že tě to tak proměnilo, u tebe bych řekla, že to má taky průběh pozitivně bleskový :-)Jano, ty si zkus sehnat tu knížku, o níž jsem včera psala (autor Kukumberg: Panická porucha), kladeš hodně otázek a tam bys mohla najít ty správné odpovědi :-)

Ahooooj!Musela jsem se smát, když Zira psala, že ji bylo zle po zjištění, že Calabron už není. Když jsem byla na dovolené tak jsem s hrůzou zjistila, že jsem Citalec nechala doma (samozřejmě, že jsem ho pak našla ve spod tašky!). A během několika minut mě začlo být špatně - záchvatek jak vyšitý. Pak jsem uvažovala jestli už jsem takový závislák nebo to byla shoda náhod... :)Janino, já když jsem tady ten chat objevila tak jsem přečetla vyloženě všechny příspěvky, 2 dny v práci jsem nic jiného nedělala, vyloženě jsem ty řádky hltala. Vždycky se mi ulevilo, fakt výborná terapie!Jano, Citalec je v pohodě, jsem zvědavá co mi to bude dělat až mi časem začnou snižovat dávky. Uvidíme! Jsem nemožná - přes víkend jsem nebyla schopna (časově) si nějaké ty bylinky nebo přípravky pořídit. Hlavně že si pořád stěžuju... Dogmatil nevím jak dlouho mám brát, tak za týden mám jít na kontrolu tak se pořádně poptám, jak se to bude vyvíjet dál.Mějte se!

Ahojte,je to bohužia? tak, ako ste aj Vy poniektorí zistili, že Calabron sa už asi rok nevyrába. Asi pred rokom som si ten liek naposledy kupovala. Mám doma ešte asi 2 tabletky.Teraz neviem, čím sa mám v prípade potreby "oblbovať" (prepáčte ten výraz), budem zasa musieť niečo h?adať a skúšať, čo to so mnou spraví. Najradšej by som chcela taký liek, ktorý je dostať bez lekárskeho predpisu a aby nebol príliš silný (chcem modré z neba, že?!). Je mi z tej perspektívy nanič.

Čaute lidičky, tak jsem si trošku pročítala zpětně vaše prožitky i rady.Je to tu opravdu super, strašně se mi ulevuje když se tady vpodstatě nacházím. Připadám si tady jako v kruhu rodinném. A taky mě těší, že jsou tu i zástupci toho "silnějšího" pohlaví, prostě že tady není babinec. Protože si myslím, že u chlapů to není zas tak obvyklé, že by se svěřili se svými problémy. Ale třeba je to jen můj dojem. Tak se zatím všichni držte,až se odhodlám podniknout taky něco pro sebe, tak se určitě objevím. PA

Inko ,můžeš mi prosím Tě napsat jaké jsi měla problémy při odvikání toho neurolu.To jsi ho přestala brát hned anebo postupně jsi ho vysazovala.No a hlavně jak ti dlouho trvalo odvyknutí od toho léku.Jinak ten calabron u nás taky nemají ,dříve byl volně prodejný,ale už skončila jeho výroba proč to nevím.Tak co Soňo už si vyzkoušela nějaké bylinky na spaní?A co ten citalec už ho snášíš v pohodě?Jinak je dobrá Meduňka a třezalka,čaje,nejlépe je obměnovat.Tak ten dogmatil asi špatný není ,jak si psala jeho popis,ak vcelku vystihuje naše problémy,jak dlouho ho máš brát?Tak zatímJana

Ešte pre Inku:to, že svoju chorobu tajíš, má racionálne jadro. Stretla som sa s tým, že dlhšie chorého s psychiatrickou diagnózou prepustili s práce. Jeho výkonnosť si všetci zrazu viac všímali, ako výkonnosť zdravých. Argument znel: ten je pod liekmi, ten nič nedokáže... Podobnou (nižšou) intenzitou pritom pracujú aj viacerí iní.

Ahojte všetci,Štyri dni som tu nebola a teraz neviem, na čo mám reagovať. Pajka, najukecanejší chat na tomto webe je tuším Poruchy príjmu potravy :-) Ale len v tom debatovaní pokračujme, je to fajn. Pajka, neobmedzuj sa v písaní, Tvoje príspevky sú zaujímavé a povzbudzujúce. Nikdy by som nebola verila, že sa v mojom už nie teenagerskom veku dám na chatovanie. Asi naozaj platí, že Nikdy nehovor nikdy...Vážení, ja som tu robila reklamu na Calabron a v piatok mi v našej lekárni povedali, že to už dávno nemali a asi sa to nevyrába. Hneď mi preventívne prišlo zle :-) Dnes budem z práce obtelefonovávať väčšie lekárne v meste, výsledok Vám napíšem.Janina,Ja by som sa asi tiež nevedela rozhodnúť pre návštevu psychiatra: čím by mi bolo horšie, tým viac by som asi potrebovala nejakú podporu, resp. niekoho, kto by ma k lekárovi dotlačil.Nikol,Zhoršenie úzkosti pri prechladnutí som pozorovala aj ja, ale nie tak celkom počas najhorších príznakov prechladnutia, ale až po nich. Trvalo mi to cca 2 týždne. Rozprávala som sa o tom s gynekologičkou a tá mi povedala, že po nejakej infekcii je to normálne. Tiež nevydržím ležať v posteli, musím mať teplotu vyše 38 stupňov, aby som si ?ahla.Libor,tento chat je vlastne pre nás psychoterapia. S kým si pokecáš o takejto chorobe, skoro nikto to nechápe. Na jeseň sa, rovnako ako Ty, tiež "teším".

Pajko tak jsem byl u jiného doktora spíše staro nového .Napsal mi nové léky EFECTIN ER 75 mg 1xdenně prý jsou velice dobré a učinné protuto nemoc.Ale já mám obavy že to bude zase další z řady léků a nic z toho.A taky mně říkal že existuje skupinová terapije na internetu rád bych jestli o tom něco víš.Jinak to všechno stojí za prd pořád dřu jak mezek a hlavně jak mám trochu volno nevím co stím. Na víc dneska leje jak z konve tak čumím do bedny.A ty léky nevim jestli je budu vůbec brát a jestli tak jenom proto že tam je šílený doplatek.Tak ahoj a mnějte se všichni alespoň trochu lépe než se mám já.

Ahoj děkuji Vám za odpověd.Je to pravda,že mi Rivotril zabral z hodiny na hodinu.Už i spim,ale chut k jídlu moc nemam.neva alespon opět nestloustnu.Dneska jsem mluvila z jednou známou ta byla hospitalizovaná taky a říkala,že už jsem tam měla ležet dávno,když mam takový deprese.Jenže znáte to lidi si hned řeknou ona je blázen.Nejsem zase z většího města.Budu se to snažit utajit přede všema.Ještě k tomu návyku zažila jsem si to s Neurolem a to Vám teda bylo něco fuj hnus odpor.Už si to prožít nechci.Doufam,že mi v nemocnici dají něco na co závislost neni.já ten Neurol jedla přes 3 roky.Jinak co se týče depresi je to šílený.Mě když to chytne je to to nejhorší co jsem ky zažila a to je mi 27 let.Bydlet někde v paneláku tak skočim s okna.Neda se to kolikrát vydržet.Do tý nemocnice jdu hlavně proto,aby mi našli příčinu.Trpim teda ještě k tomu panickym strachem ze smrti,ale jen díky tomuhle.Když je mi zle hned si myslim,že už je to tady,že prostě umíram.Bolí Vás vše nemusim to tu zřejmě popisovat.Když máte chřipku nebo zlomenou nohu tak víte co to je.Ale když Vás potká tohle tak s toho se človek jen tak nedostane.Já s tim bojuji už přes 4 roky.Vůli to překonat nejde to už jsem zkoušela a na lékách celý život být nechci.Zítra se dozvim kdy nastupuji,nevim zda mam mít radost spíš mam pořád strach s toho neznáma.I se bojim těch lidi.Nevim prostě se bojim všeho!!!!Jinak moc děkuji za odpovědi.Určitě se ozvu pokud tam budou mít internet.Mějte se všichni moc fajn.Ahoj

Dnes jsem si po delší době pročítala v knize Paniká porucha, už tu o ní byla řeč, je určena odborníkům a ne nemocným. Zjistila jsem mimo jiné, že jaké léky byste měli užívat, závisí na typu vaší panické poruchy. Jsou dva základní typy, u toho, kde je průvodním znakem hyperventilace (dýchací problémy),tam se nasadí jako hlavní lék antidepresivum a tam, kde dominují projevy jiné, tak alprazolam (Neurol, Xanax). Tady se skrývá odpověď na mnohé otázky, které tu zazněly např.proč já nemám antidepresiva, ale Neurol, proč některým z vás lék nezabere anebo dokonce stav přitíží. Jak z té knihy vyplývá, toho, jaký lék by měl pacient užívat, se psychiatr dobere v podstatě lehce kladením konkrétních dotazů, které ho dovedou k cíli. Takže je to opravdu jenom otázka stanovení správné diagnózy a to je zase otázka "kvalifikovanosti" toho kterého lékaře. Kdo na sobě nepracuje a nesleduje, co je v jeho oboru nového, vás asi nebude léčit odborně a cíleně, ale metodou pokus-omyl, což vás, kydž se napoprvé netrefí a to je málo pravděpodobné, zdevastuje ještě víc. Špatným lékem vám může dokonce způsobit vyvolání záchvatu. Chtějte, aby vám vaši lékaři sdělili vaši diagnózu, máte na to právo a současně si ověříte v jakých rukou jste. Nebojte se klást i třeba nepříjemné, zvídavé otázky, jedná se o vaše zdraví a o vaši budoucnost. Kdo jiný by vám měl dát kvalifikovanou odpověď, i to je součást léčby. Ptejte se na složení, účinky, dobu a frekvenci užívání léků, na prognózu léčby i choroby, budete pak připravenější porvát se se svými problémy. Už nežijeme v socialismu, kde určité chování bylo tabu. To všechno lze provést v klidu, elegantně, diplomaticky a jste-li v rukou opravdu dobrého odborníka, uvítá váš zájem jako krok a formu spolupráce k vašemu uzdravení. Přeji vám k tomu dost odvahy :-)P.S. V té knize je mnoho zajímavých údajů, takže i tam najdete spoustu odpovědí na své otázky, jenom je psaná medicínsky, laik spoustě věcí prostě rozumět nemůže...