Reklama

Panická porucha

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 23:08)

Čauky, tak to s vámi úplně souhlasím,že počasí umí s námi pěkně zacloumat.Tak teď jsem se úplně viděla v Liborovi jak popisuje jak si léky čtvrtí a i tak je potom utlumený.Tak nějak podobně to taky dělám.Soňo,ptala si se jestly beru něco na uklidnění,tak občas čtvrt tabletky rivotrilu.Tak už budu končit .Ahoj Jana

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 22:08)

Ahoj,všechny Vás zdravim.Konečně jsem se donutila něčim přispět.Každý den si čtu Vaše články,abych se uklidnila moc mi to pomáhá.Mám totiž strašný záchvaty úzkosti a paniky.Neustále mi pronásleduje strach.Strach se všeho!!Těžko se to dá popsat nebo blíže specifikovat.Možná se k tomu časem dostanu.Kdo tim trpí ví co mam na mysli.Z léku ted jim Buspiron a Coaxil.Jinak jsem už snad vyzkoušela všechno.Zatim žádný zázrak.Hlavně prosim Vás neužívejte Neurol.Po 3 letech jsem si na něm vytvořila závislost.Abstinenční příznaky,bych nepřála nikomu.Přeji hezký den.

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 17:08)

Čau lidi,Soňo tak trochu jsi mě předběhla, už jsem rozhodnutý příští týden se chci nechat objednat k jinému doktorovi,tak uvidíme. Nusím přiznat,že včera to bylo tak silné až mě to dohnalo zkusit vzít si Xanax. Teda byl jsem jak po flámu, ikdyž jsem si ten prášek rozdělil na tři díly a jeden spolknul,stejně jsem byl v útlumu,ale ne zas tak dlouho asi hodinu. Dnes už je to o kousek lepší. zatím Libor

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 12:08)

Zdravim Vas.Mne zacalo byt zle vonku, na prechadzke. Zrazu som sa nemohla poriadne nadychnut, mala som zavrat, obliala ma horucava. Musela som sa na chvilu zastavit. A potom som mala zimnicu. Myslela som si, ze je to od srdca, chcela som ist na vysetrenie ale gynekologicka mi povedala, ze je to zbytocne, ze tak sa prejavuje klimakterium. Zatial este zijem, hoci je to uz zo 3 roky :-) Takze mala asi pravdu. Potom som mala silny pocit uzkosti na autoumyvarke, vo vlaku v tuneli, v zle vetranej miestnosti. Vsetko, okrem nevetranych priestorov premaham pravidelnym dychanim so zatvorenymi ocami, resp.prudkym hlbokym vdychom. Zo zle vetranych priestorov musim utekat, lebo mi byva na odpadnutie, ale este som neodpadla. Aj mi niekedy brni v nohe, myslela som si, ze je to z chrbtice. Vdaka podrobnym charakteristikam priznakov, ktore tu mnohi pisete, som si prestala namyslat, ze mam nejaku vaznu chorobu. Inak som skor hyperaktivnej povahy, mam 2 dorastajuce deti a kopu zaujmov. Dufam, ze ma to prejde aj bez liekov. V lete mi je fajn (ked neprsi), horsie bude v na jesen a v zime. Cauko.

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 11:08)

A ještě jsem si vzpomněla...Jano, někdy ses mě ptala jestli jestli pořád beru Dogmatil a Lexaurin. Občas. Konkrétně teď jsem 2 dny na Lexarinu, protože to počasí je fakt divné a já se i v noci budím, je mi šoufl a nnemůžu spát. A Dogmatil podle žaludku - teď jsem ho asi týden neviděla. A ty máš nějaké "uklidňováky"?

Návštěvník (St, 7. 8. 2002 - 11:08)

Libore,chlape - hlavu vzhůru! Prosím tě a švihej si už pro nějaké ty tablety! Spousta lidi to tady psalo a já to teď taky tvrdím - sám si nepomůžeš, aspoň ne ze začátku. Taky nejsem úplně v pohodě, ale s tím co bylo před chemii se to absolutně nedá srovnat. Měla jsem štěstí, že mě zabraly hned ty první tbl a poměrně rychle (4 týdny), ale ty jdi do nějakých jiných (je jich spousta) a hlavně vydrž! Jinak počasí je pořádná bestie. Mě už je 2. den "parádně". Teď mám zas dovolenou (jsem doma), ale radši jsem šla na chvilku do práce (huráá jsem u PC...) mezi lidi ať mě TO nepřepadne úplně. Měj se a příště napiš, jaké tbl ti předepsali :)

Návštěvník (Po, 5. 8. 2002 - 16:08)

Ahoj,pořád sice nepracuji,ale mám nějakou krizi. Už 4 den je mi zle. Jano jak to tak čtu co o sobě píšeš, bud jsme takové povahy všichni nebo jsi moje segra. To snad není ani možný já když mám jít do situace,která je pro mě nepříjemná ne prostředím, ale jen myšlenkami si to dokážu natolik zpříjemnit,že záchvatky jsou tu hned. Jak píše Tomáž o řízeném dýchání, je to sice hezké taky jsem se to dočetl v různých knížkách,asi 3 způsoby a musím říci že jsem bud totální dřevo nebo jsem to zkoušel špatně, prostě mi to nefungovalo spíš mi bylo tak nějak jakokdybych lapal po dechu.Je pravda že mi na tep zabralo dýchat pomalu nosem a vydechovat ústy. To je tak vše.Lidi jak mě už to s... Jenže jsem asi měkkej na sebe a nedokážu se přinutit jít do toho a překonat ty hnusy.Ach jo,tohle brečení taky nic neřeší.Vím taky jak tím sobě ubližuju i po zdravotní stránce.Nikdy bych nevěřil taky co dokáže počasí s těmito stavy připravit za radost. Zvláště jdeli o střídání tlaku.Tak jsem se pesimisticky vyprázdnil ale radši zkončím protože potřebujeme všichni něco pozitivnějšího.zatím Libor

Návštěvník (Po, 5. 8. 2002 - 08:08)

Ahoj,tak dneska je Liberec ubrečený.Prší a prší.PP přímo nemusí souviset s arogofobií,ale spíš je to tím,že máme pocit,že se z té uzavřené místnosti nebo prostoru nedostanu,přímí strach z uzavřené místnosti nemám.To je se mnou stejný,když mám něco absolovovat tak o tom tak dlouho přemýšlím až je mi z toho nanic a mám pocit,že to nemůžu absolutně zvládnout.Definice mojí povahy je asi taková,když jsem někde ve společnosti tak jsem ukecaná vcelku zábavná.Asi taky na PPnevypadám.To si myslím jen já,že to na mě každý musí vidět.Ale v podstatě jsem dost citlivá a všechno si dost beru.Hlavně na mě působí co se děje ve světě.Na televizní zprávy raději moc nekoukám,protože by za chvíli člověk nemohl nic dělat.Teď stále hovoří o klíštatech,no a mám znich takový strach,že ani do lesa se mi moc nechce,přitom je tam tak krásně.Někdy je fakt lepší mít oči zavřený uši hluchý....Libore kde si se zapoměl,že vůbec nepíšeš.To tolik pracuješ.Pajka ta si užívá dovč,ale ty už si dovolenou měl né.Tak to koukej napravit.Soňo tak jak zvládáš sama nákupy.Mě teda stále vadí to absolovovat sama.Dříve když jsem byla ještě v pohodě tak jsem jela do města třeba 3x za den.To mě nikdy nenapadlo,že se budu bát vyjít z baráku....Je mi z toho smutno.Takových věcí co bych chtěla dělat a pořád to nejde.HOlka mě přemlouvá ať jdu s ní do bazénu,ale stále to oddaluji a uvnitř mě to trápí.Bylo by fakt lepší to hodit za hlavu jak to tu píší někteří a říct si o co jde o ......Jinak teď jsem začala pít taky zelený čaj nejdřív mi moc nechutal,ale už to jde a je fakt,že se mi poněm lépe tráví.No už budu končit.Ahoj Jana

Návštěvník (Ne, 4. 8. 2002 - 15:08)

Ahojky všem,Již jsem tu párkrtá psal,že mám panickou ataku výhradně v MHD,ale i venku na volném prostranství.Od ledna beru anafranil,a uzkosti se do měsíce ztratily.Jen stále nemám odvahu vstoupit do bus atd.Stále mi tady chybí to,že tu není psáno,že nejlepší prevence proti uzkostem i během záchvatu je řízené dýchání.Nevěřím,že žádný psychiatr či psycholog seo tom nezmínil.Mohu z vlastzní zkušenosti říci ,že mě to pomáhá.Co se týká knížky od p.Praška mám ji doma a jestli ji někdo chce mohu ji půjčit.jsem z Prahy tak by to nějak šlo.Zatím se mějte hezky a otevřete své smysly obyčejným věcem jako např.zpěv ptáků.Takové samozřejmé věci nám unikají a takových"drobností" je spousta jen se zamyslet.Tak to je zatím vše. ahoj mějte se hezky.

Návštěvník (Ne, 4. 8. 2002 - 13:08)

Ahojte! Dneska je u nás nádherně! Vzala jsem psa na procházku, ale je tak teplo, že je vidět, že by byl nejradši v chládku. Tak jsem skončila u PC.Dočetla jsem chytrou knihu o PP. Musím říct, že mě to baví, nikdy bych nevěřila, že takový druh četby budu číst jako detektivku. Dokonce mě přešla i ta prvotní deprese z někdy ne zrovna pozitivních informací. Dočetla jsem se, že PP je v 80 % spojena nějakou jinou fobií, jak to tady tak pročítám tak agorafobie je naše přítelkyně, že? Proč to píšu. V pátek jsem byla skoro po 3 měsících v kině, jinak jsem "kinový" maniak. Pravda v pátek jsem se necítila dobře, protože jsem celý den uvažovala nad tím, jetli to kino zvládnu nebo ne a ... zvládla! Další můj krok k dobru!Jani, víš co je zvláštní, že tou PP trpí většinou (jak jsem se tady zpětně dočetla) lidi, do kterých bys v životě neřekla, že nějaké psychické problémy můžou mít. Když jsem moji diagnózu "vybalila" v práci na mé nejbližší kolegy (aby měli přehled o mých stavech) nikdo tomu něvěřil, že zrovna já - ta která je hned se vším hotová, pohotová, veselá kopa..., akorát mě řekli, že poslední rok jsem trochu jiná, ale přičítali to tomu, že prostě dostávám "rozum" a "vyspívám". Jakou ty máš povahu?A co se týká zeleného čaje. Minule jsem psala o mým kouření. Byla jsem taková "fajnšmekr", říkala jse si, že když už kouřím, tak budu kouřit aspoň něco kvalitního. Vyloženě jsem si ty cigára tímto způsobem vychutnávala. Ve stádiu, kdy jsem byla rozhodnuta s kouřením přestat, jsem si řekla, že si musím najít nějaký jiný "koníček". Hlavně to nemělo být jídlo (každý mě strašil, že hodně přiberu apod.) Tak jsem se dala na čaje. HLavně zelené a ovocné. Po černém čaji mě strašně buší srdce. A konkrétně zelený mi děla strašně fajn - hlavně po jídle, dobře strávím a nechce se mi spát. Když jsem u jídla - ještě před rokem jsme byla schopná sníst "velkou" porci, dneska jím jen polovinu. Ne, že bych držela nějakou linii (naopak), ale když se PO?ÁDNĚ najím a trávím, nevím asi mi to bere nějak hodně energie nebo co, ale je mi prostě jako na začátku záchvatu - roztluče se mi srdce, je mi horko-zima, pak začnu mít strach a už to jede. Nikdy z toho sice klaasická ataka nebyla nebyla, ale není to prostě nic příjemného. Dělá ti to (nebo někomu - pište) taky tak? Zatím ČAUKY!

Návštěvník (Pá, 2. 8. 2002 - 18:08)

Nazdárek, dneska jsme skončili s malováním bytu a mám toho tak akorát tak dost.Při brrní léků jsem se dostala na váhu,kterou jsem měla ,takže jsem předtím také zhubla.a strašně dlouho mě trvalo než jsem přibrala 4 kila.Jinak dítě mám jedno a to holku 9 let no a ta si stále přeje sourozence.V listopadu to vypadalo,že se nám to splní,ale bez důvodu jsem o to v pátém měsíci přišla.Bylo to pro nás věechny moc těžké...Moje problémy se tím prohloubily.Takže druhé dítě bych chtěla,ale nevím jestli dokážu přemoci strach,je to stále v mysli a byly to okamžiky hrozné a zažít to znovu.....Teď do toho ta naše panika.No uvidí se.Stejně je zvláštní jak do toho člověk spadne ani neví jak.Pár stresujících situací a je to tu.Asi k tomu musíme mít taky trochu dispozice,protože znám lidi,který měli situaci¨,že by do paniky s jejich problémy spadli hned a oni to zvládají v pohodě.Takže každý všechno zvládá jinak a každý je náchylný k něčemu.Soňo bereš leště lexaurin a dogmatil?Libore s tím dýcháním mám taky občas problémy a to jsem nikdy nekouřila.Tak to spíš patří k té nemoci.Teď jsem v časopise četla,že je dobrý pít zelený čaj.Pijete ho někdo?A jak na vás působí.Zatím se mějte Jana

Návštěvník (Pá, 2. 8. 2002 - 17:08)

Ahoj všem!!!!Tak jsem tu z dovolené a žiju, i když jsem jela daleko do ciziny. Pro všechny kteří si nevědí rady jak s léky - mohou si přečíst moje zkušenosti o kterých jsem tu psala v minulosti. Já stále beru Seroxat 20mg denně a je mi dobře. Vřele všem doporučuji. Dělám vše jako zdravá a už nepotřebuji při této dávce Neurol, který jsem potřebovala při menší dávce 10mg. Pro Vás všechny: Byl to boj,ale je mi už delší dobu dobře, takže nemoc je na mě názorně vidět: JE LÉČITELNÁ a myslím, že i vyléčitelná. Nevím, jestli ještě nemoc mám nebo ne, protože raději beru ještě léky, protože se nemají hned vysadit, ale myslím že seroxat mi pomohl. Teď už jen málokdy, ale když mám pocit, že jde na mě úzkost tak si říkám jak už jsem tu psala mnohokrát, že to nic není, že to přejde a ono to hned zase přejde. Pravdou je, že i já si dokážu vyvolat sama záchvat. Např. když budu hovořit nebo přemýšlet o věcech mě nepříjemných a zvláštní tedy je, že si ho dovedu sama i odstranit a to potlačením těc myšlenek, které mě rozčilují a intenzivně přemýšlet o něčem jiném. Pořád nechápu lidi, kteří se brání práškům, přitom léky se užívají na všechno možné a to nikomu nevadí a nikdo se jich nebojí a ty také dodávají do těla různé chemie aby lidem bylo lépe - proč se proboha bojí někteří vzít si zrovna druh antidepresivum. Všechny léky mají vedlejší účinky tak i antidepresiva. Nutné: myslet násilně na pozitivní věci, říkat si zvládnu to, třeba při záchvatu začít počítat a odčítat od 100 po třech dolů, nebo složitější. Lidi, před dvěmi lety jsem myslela, že na to umřu jak mi bylo zle, nebo že to už nevydržím. A ejhle žiju, je mi lépe. Ale faktem je, že bojuju a nenechám tu naší nemoc vylejzat na povrch a pořád když přijde ji myšlenkami pozitivními zatlačím a dá mi pokoj. Přečtěte si moje příspěvky /kdo má zájem/ a tam se dozvíte jak jsem s nemocí bojovala a co je ta naše nemoc a pod. Nemůžu to z časových důvodů znovu pořád opisovat. Hlavní je si věřit a nevzdávat to ani když je vám zrovna hrozně zle - věřit že to přejde. A když to přeci přešlo Naďu tak Vás lidi taky, protože víme co nám to dělá a víme jak na to. Myslím si, že se nevyléčí pouze Ti kdo např. nebyly informovaní jak bojovat a co to je naše nemoc a pak nevědi vlastně co jim je a jak se bránit. Ale my to víme a tak nemoc nad námi nezvítězí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Návštěvník (Pá, 2. 8. 2002 - 12:08)

Ahojte!Libore,už jsem chtěla psát, co je s tebou? Připomněl si mi téma - cigarety. Někdy loni o této době (teď zpětně vím, že se panická porucha začla projevovat akutně) mě začalo zlobit dýchání a k tomu vlastně všechno naše panické. Když jsem začla chodit po doktorech (snad všech), kteří mi samozřejmě na nic nepřišli, napadlo mě, že za to můžou cigarety (kouřila jsem tak 12 a někdy i víc cigaret denně). V podstatě jsem si vsugerovala, že mám už určitě nádor na plících apod., no prostě tak jsem zblbla, že mi ty cigaretky přestaly chutnat. Pokračovalo to tak, že když jsem si zapálilo vyvolala jsem si malý záchvatek a měla jsem vyloženě výčitky co jsem to zas vyvedla. Ale - trvalo mě asi 5 měsíců než jsem se odhodlala s kouřením přestat. Dneska je to 8. měsíc co nekouřím! 1. měsíc odvykání byl těžký, pak už to šlo, a dneska jsem ve stádiu, kdy mě to smrdí a vybírám si hospody, ve kterých se nekouří. Asi před měsícem jsem si zkusila "potáhnout" - čekala jsem co bude - nechutnalo mě to - smrděla jsem si pěkně dlouho - a sama na sebe jsem byla vzteklá co mě to napadlo a zároveň ráda, že mi to už nic neříká. Když to shrnu - cítím se bez cigaret výborně, nikdo mi doma nevyčítá, že smrdím (manžel nekouří) a mám ze sebe radost, že po 13 letech jsem do toho "práskla". je to sice na hlavu postavené, ale - v kouření mi panická porucha pomohla :))Jani,o dítěti už neuvažuju, protože mám už 2, jedno vlastní (13 let - kluk) a 2. nevlastní (16 - holka), žijeme všichni dohromady, takže jsme 4členná rodinka + pes. A s těma puberťákama je toho někdy až nad hlavu. Navíc ta moje povaha (od toho se taky odvíjí určitě moje panic. porucha) je taková, že "se mám strašně ráda" a představa, že bych měla znovu rodit (porod byl dost zlý - živě to mám bohužel v paměti) mě od dalšího dítěte odrazuje :) A jak si s dětmi na tom ty?Co se týče přibrání nebo zhubnutí po tabletách. Já mám 1 a půl měsíce Citalec a mám 4 kila dole. Buspiron jsem měla taky, ale dělal mi psychicky víc zle než dobře. Nakonec mo ho vysadili. Ale fakt je, že už jsem zhubla, ještě než vlastně mi stanovili (konečně!) diagnozu. Ale zpátky to nabrat pořád nemůžu a to jím co vidím (vrátila se mi chuť k jídlu). Takže to funguje asi u každého jinak.mějte se a pište!

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 22:08)

Ahoj Pajko,díky za odpověď.Nezlobím se za to jak si se vyjádřila,Máš pravdu,ale ono se to lehce ří ká a těžko realizuje.Prášek jsem neměl už ani nepamatuji.Ale myslím si že se tomu vyhýbám ale stejně to bez toho nepůjde.Dneska jsem byl s kamarádkou v lese,pocit kdy pronikáš do hloubky a nevidíš nikam mě zase nahlodal moje nechutný myšlenky.Následek bylo motání hlavy.Myslím si že se situací ve kterých začínám panikařit vyhýbám,a budu je muset spíš překonávat.Věřím si že to zvládnu,stejně tak jako zkoušky.Držím ti palce a díky za příspěvek.pa Petr

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 21:08)

Ahoj Inko, i když už dva roky beru jiné druhy antidepresiv, také jsem ztloustla.

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 20:08)

Ahojky,mam na Vás všechny velkou prosbu má někdo zkušenosti s lékama Buspiron a Coaxil?Já po nich totiž začala tloustnout a to dost rychle, moc mi to znervoznuje,protože jsem se už celkove po všech antidepresivech spravila pomalu o 20kg!!Děkuji všem

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 17:08)

Ahoj,Jano,Soňomám uplně stejné pocity.když čtu nějakou knihu nebo článek o příznacíchodborně psané doktory. Najednou mi začne tuhnout krk,mám takové divné tlaky jako kdyby mi měla prasknout hlava. Začne se mi těžko dýchat, brnět tělo. Je pravda když si nějaké ty věci o kterých vím že mi to spouštějí zakážu tak se cítím fajn. Ale každý mi radí abych se tomu vystavoval, protože tělo po určité době (nevím po jaké :-)) by si mělo zase zvyknout na to,že je to normální a není třeba vyvolávat "boj-útěk"Nejvíc mi štve to dýchání.Někdy se taky obvinuju,že za to můžou cigarety.Nejde mi však s tím přestat.mějte se a pište ..Libor

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 15:08)

Caute lidi.Ja uz tu strasne dlouho nebyla. Abych vam pravdu rekla, tak sem uz nelezu schvalne, pusobilo to na me spis depresivne.Ja jsem brala 2 mesice Zoloft pak 6 mesicu nic a kdyz se mi opet vratil hroznej zachvat tak mi doktor dal seropran. Ted ho beru asi 5 tejden. Nevim , do jake miry ovlivnil muj stav - kdyz se to tak vezme, tak jsem uz skoro uplne v pohode, akorat me furt brne noha a nekdy i malinko ruka + ruzne casti tela - ja uz to ale proste nevnimama - snazim se to ignorovat - nekdy to dost pomaha. Ohledne tlaku - no u me se tahle nemoc projevuje hlavne tema tlakama (kdyz nemluvbim o nechutenstvi, blbe od zalutku, breceni atd...ale to uz ted skoro vubec nemam). Casto me ale boli hlava.Co se tyka ale uzkosti, tak to uz je dost v pohode, akorat jeste moc nezvladam bejt v prostredi s dort lidma - treba v hospe a tak- dost me znervoznuje hluk atd - pak zacnu bejt nervozni, ze se mi udela blbe a uz to jede, ale jinak jsem uplne v pohode. Ja vim, ze to jde tezko a ze ma kazdy z nas malinko jine pocity a bud vic ci min, ale ja si myslim, ze to jde.Ja jsem trohu zmenila pristup k zivotu - clovek se nesmi stresovat, kdyz nejde o zivot jde o h....Taky pravidlne jim. Co mi nedela ale fakt dobre jsou parby a kdyz malo spim. Proste budte v KLIDU a rikejte si, ze neumirate a na svete jsou horsi veci. Proste to tak berte, zijem jenom jednou.Vsem drzim moc palce, urcite se to zlepsi.Ahojky Berda

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 11:08)

Ahojky, tak už tu máme zase srpen.Letí jako voda.Jak píšeš o té knížce,tak jsem měla podobný problém.Pár knížek jsem dostala přímo od dokotara,ale pak jsem si našla nějaké čtení na internetu no a to bylo určeno pro dokorory.Je fakt ,že puplikace psaná pro nás laiky byla mnohem optimističtější.Ono je lepší se tím moc nezabývat člověk by se do toho zamotal ještě víc.Jinak v Heřmanicích je to hezký.Taky jsme tam jednou byli.To si dobrá,že jsi jela tak daleko sama,to bych nemohla.Dělá mi to problémy chodit někam sama,a to někdy mám problémy i s někým.....S tím brněním,tak to jsem měla na počátku to mě brnělo celé tělo.Teď občas ruce,ale mám zase jiné problémy a to ,že mám pocit na omdlení někdy pocity neskutečna a tak podobně (to nemíváš)?Ty tlaky do hlavy mám hlavně když jsem na kolenách a plevelím travičku a pak vstanu tak to je děs.Soňo ty už o dítěti neuvažuješ?Jak jsme se bavili když ty jsi byla na dovolený?Jinak jsem slyšela,že na seropram se pít trošku může a to je jak citalec,ale fakt nevím....Je pravda ,že na to jak jsme mladí máme nějak moc problémů.Mojí babičce je skoro 90let a je čilejší .Je to možná tou dobou.Jsme více pod nátlakem stresů i když naše abičy taky neměly lehkou dobu,ale životní prostředí bylo určitě lepší a od toho se to všechno odvíjí.Tak pejsek ještě není v rychtyku,to má pech.Tsk malej a už problémy.Dneska je asi nějaký divný tlak,je mi taky všelijak....Tak pište,pište Jana

Návštěvník (Čt, 1. 8. 2002 - 11:08)

Ahojky, tak už tu máme zase srpen.Letí jako voda.Jak píšeš o té knížce,tak jsem měla podobný problém.Pár knížek jsem dostala přímo od dokotara,ale pak jsem si našla nějaké čtení na internetu no a to bylo určeno pro dokorory.Je fakt ,že puplikace psaná pro nás laiky byla mnohem optimističtější.Ono je lepší se tím moc nezabývat člověk by se do toho zamotal ještě víc.Jinak v Heřmanicích je to hezký.Taky jsme tam jednou byli.To si dobrá,že jsi jela tak daleko sama,to bych nemohla.Dělá mi to problémy chodit někam sama,a to někdy mám problémy i s někým.....S tím brněním,tak to jsem měla na počátku to mě brnělo celé tělo.Teď občas ruce,ale mám zase jiné problémy a to ,že mám pocit na omdlení někdy pocity neskutečna a tak podobně (to nemíváš)?Ty tlaky do hlavy mám hlavně když jsem na kolenách a plevelím travičku a pak vstanu tak to je děs.Soňo ty už o dítěti neuvažuješ?Jak jsme se bavili když ty jsi byla na dovolený?Jinak jsem slyšela,že na seropram se pít trošku může a to je jak citalec,ale fakt nevím....Je pravda ,že na to jak jsme mladí máme nějak moc problémů.Mojí babičce je skoro 90let a je čilejší .Je to možná tou dobou.Jsme více pod nátlakem stresů i když naše abičy taky neměly lehkou dobu,ale životní prostředí bylo určitě lepší a od toho se to všechno odvíjí.Tak pejsek ještě není v rychtyku,to má pech.Tsk malej a už problémy.Dneska je asi nějaký divný tlak,je mi taky všelijak....Tak pište,pište Jana

Reklama

Přidat komentář