Kouzlo slova
Takové zachycení slov a významů coby důkazu určité skutečnosti vede leckdy ke směšným situacím. Člověk, který nevlastní pas, žádné papíry ani rodný list, takříkajíc vůbec neexistuje, i když se po našem světě pohybuje naprosto živý a reálný! Necháváme se hypnotizovat slovy a symboly zaměňujeme za skutečnost.
V bibli se praví, že na začátku bylo slovo - což je zřetelné upozornění na moc slova. Magickou sílu, jež vychází ze slov, si však bohužel neuvědomujeme. Nemyslíme na následky, jaké může přivodit jejich nepromyšlené používání. Jediné osvobozující slovo může rozptýlit pochybnosti a lidi navzájem smířit, nesprávné slovo v nesprávném okamžiku je schopno vyvolat palčivý konflikt. Slova mohou povzbudit, dodat odvahu, pomoci a uklidnit, ale i urazit, zranit, ba až zničit. Mohou inspirovat k velkým činům nebo vyvolat válku. Slovy se uzavírají manželství a udělují tresty smrti, dávají sliby, vyslovují modlitby a deklarují státní smlouvy. Některé společenské oblasti - politika, reklama, literatura a média, nemohou bez síly slova vůbec existovat. Slovy lze lhát, zklamat, manipulovat nebo vyjádřit pravdu. I sama prostá a zdánlivě neškodná slova ANO a NE mohou vyvolat pocit štěstí nebo způsobit tragédii.
Slova často používáme jako zbraně k označení a ohodnocení událostí a lidí. Snad každý někdy zažil, jak je nepříjemné být označen určitými vlastnostmi. Už ve škole se děti kategorizují: milý, tichý, inteligentní, hloupý, nápadný, nadaný atd. V životě dospělých jsme též neustále vystavováni ústním a písemným svědectvím. Mnozí lidé se celý život nedokážou zbavit nálepek, jimiž je kdysi někdo označil.
V každém slově vládnou nějaké obrazy, pocity, myšlenky, předsudky, přesvědčení, zkušenosti, vzpomínky a naděje. Proto tak často spolu debatujeme, přičemž zdánlivě mluvíme o stejné věci. Například slovo "svoboda" znamená pro každého něco jiného: Někdo by se chtěl zbavit své manželky, revolucionář by chtěl osvobodit svou zem od cizí nadvlády, nešťastný člověk by se pravděpodobně chtěl konečně zbavit svých negativních vzorů a zvyků.
"Jistota" může znamenat dobře naplněné bankovní konto, manželství, pevné místo nebo třeba jen střechu nad hlavou. Nábožensky založení lidé vidí absolutní jistotu patrně jen v Bohu.
Myšlení a mluvení jsou jako dvojčata. Je-li myšlení "zajeto" ve starých, vyježděných kolejích, odráží se to i v našich slovech. Proto se asi cítíme při četných projevech politiků nebo jiných veřejných činitelů tak nesví. Jejich slova vnímáme jako lež nebo prostě jako mlácení prázdné slámy. Člověk cítí, zda mluvčí myslí vážně to, co říká.
Slova mohou být otřelá a prázdná, živá, léčivá a osvobozující. Jde o to, abychom s nimi zacházeli vědomě a pečlivě a byli vnímaví k vibracím v nich ukrytých. Někdy se člověk musí odpoutat od všech obsahů a významů.
Zdroj: Kouzelné okamžiky - Brigitte Zieger
Komentáře
Jen se podívejte na příspěvky na Doktorce, nebo plky na chatu, jak slovo kmitá v uváděnejch polohách.Ty negativní mají za úkol prorazit energetickou ochranu a umožnit energetickýmu " upírovi", aby se "nažral". Po debatě s takovejma lidma se cejtíte unavený, rozhozený.
Lidí, co jsou v energetickým deficitu a kradou, běhá dost. Dost na to, aby člověk uvážil s kým a o čem si bude povídat, koho bude číst.
Vemte si jen kolik tady na doktorce je tematickejch okruhů, který mají už negativismus v názvu. A lidi tam lezou.....
Toto z clanku podepisuji. Stalo se mi to tento tyden. Mel jsem zanet v brise (tracnik). Lezel jsem dva dny v nemocnici. Davali mi antibiotika. Kdyz se to uklidnilo a bolesti odesly, poslali me domu s tim, ze mam dal brat antibiotika. Po dalsich dvou dnech ale uz mi bylo tak dobre, ze jsem antibiotika vysadil. Udelal jsem to tak vzdycky i predtim, pac vim, ze kdyz se v noci hodne vypotim, ze telo uz vyplavilo toxiny a je ciste. Navstivili me postupne sousedi, matka, kamaradi. Mel jsem za den 5 navstev a vsichni me zacali strasit, ze jsem udelal chybu, ze jsem nedobral antibiotika, ze se to muze vratit. Dostal jsem opravdu hrozny strach. Zacal jsem se pozorovat a merit si teplotu. Ta se vecer fakt vysplhala na 37.3, ackoli jsem znovu uzival antibiotika. Nasledoval zachvat paniky a vycitky svedomi. Mel jsem obavy, ze jsem uz rezistentni na antibiotika. Psali to i na internetu. Jen mi bylo divne, ze nemam bolesti, ani prujem ani nezvracim. No pak jsem to uz psychicky nevydrzel a v hruze dojel na pohotovost. Tam mi zmerili tlak, teplotu, vzali krev atd. a rekli, ze zadny zanet v tele uz nemam, ze mam byt v klidu, ze se zbytecne plasim. Taky mi doktor rekl, ze je nemozne, abych po jednom dni, kdy jsem leky vysadil, byl vuci praskum rezistentni a ty prestaly zabirat. Rekl mi, ze mam teplotu bud ze stresu nebo z nejake virozy, ktera s tim zanetem vubec nesouvisi. Uklidnil jsem se a uz pri odchodu z ordinace mi bylo ok. Jen jsem se citil trapne, ze jsem takova hysterka. Proste slova okolnich lidi maji velkou moc a kdyz vam jeden za druhym bude opakovat sve obavy, tak tomu nakonec uverite.
- Odpovědět
Pošli odkaz