Kdy jste se naposledy pokakali

No jo Zuzko, pokud si v tom nešla dlouho, tak máš s těma schodama nejspíš pravdu. Jenže já, když jsem tehdá zdolávala ty schody, tak už jsem za sebou měla poctivé dva kiláky chůze, během které se mi to tak dokonale rozmatlalo, že už to bylo jedno. Měla jsem to fakticky všude :-(.

Verčo, moc děkuji za podporu, dost mi to pomohlo. S tou kamarádkou jsem to asi nešikovně formulovala. Kamarádkou bylo do toho okamžiku pokadění. Podle prvních reakcí jsem tušila, že to rozkecá. Teď už to není kamarádka, jen spolužačka. A ty schody by byly hodně náročné. Než jsem se dostala k výtahu, cítila jsem, jak se špatně po schodech zvedají nohy, protože se mi všechno víc rozmazávalo pod zadkem - hrůza. A nejvíce jsem se bála, aby mi to, co už bylo mimo, nesjelo do nových kozaček. Ve výtahu jsem se přimáčkla k zadní stěně, ale "vůně" by mne stejně prozradila. Jedna osoba z domu mne viděla. Ještě tedy moc díky za podporu, pomohlo mi to. Cítím se o trochu lépe.

Zuzko, uklidni se a nestresuj se, protože tím to všechno můžeš leda tak zhoršit. Psychika umí dělat divy a to jak v dobrém tak i ve špatném směru. Prostě si se pokadila, nic víc a nic míň. Svět se kvůli tomu hnědému nadělení v Tvých gaťkách točit nepřestal a nepřestane, a chleba též nebude ani levnější ani dražší. Na diskusních fórech jako je toto a další podobné najdeš dost příspěvků o podobně potrefených. Někdy je z toho sice cítit spíš dílko nějakého pitomce, ale mnohdy jsou to docela drsné prožitky lidí, co se nemají komu svěřit a tak to dají alespoň na web. Ledaskdo na to kouká skrze prsty, ale pořád je to lepší než to sobě dusit a stresovat se. Tak mi to alespoň tvrdí má medicínská kámoška, která mi psychicky hodně pomohla po tom mém prvním maléru. Mimochodem patří taky mezi potrefené a taky to měla dost drsný. Náhodou jsme se teď o víkendu srazily a tak mi vysvětlila, že i Tvůj typ maléru je docela dobře možný, takže promiň, že jsem se nad tím pozastavovala.
Zkrátka tohle se může stát každému. Akorát někdo má při vší smůle alespoň to štěstí, že jej to potrefí beze svědků a tudíž je to i bez následné ostudy, zatímco někdo si to holt užije i s ostudou. Docela se ovšem divím, že tu holčinu, co s Tebou byla, stále označuješ za kamarádku, protože to jak se zachovala moc kamarádské není.
Jo a v čem byl takový problém se schodama? Já musela tehdy taky zdolat schody, když jsem nechtěla jít ještě delší oklikou a musím přiznat, že ve stavu v němž jsem se nacházela už to bylo celkem jedno jestli jdu po rovině nebo po schodech. Do výtahu bych se bála, že někdo přistoupí a nebo se s někým srazím při vystupování. V takové situaci by se to absolutně nedalo utajit. Kdežto na těch schodech máš při známé pohodlnosti českého národa přece jen šanci projít bez setkání. Záleží samozřejmě na typu domu a lidech v něm. Na každý pád držím palečky ať už tohle nikdy nemusíš řešit.

netušila jsem že bych někdy přispěla do této debaty. Ráno se vypouštění plynů změnilo bez varování v prudký případ. naštěstí doma.

Sorry za ty překlepy. Jsem z toho pořád v šoku, tak jsem se hůř soustředila na psaní. Stydím se jak za ty plný kalhoty, tak i za ty chyby.

Po mně jela mamka ve výtahu a něsousedka, ji pry říkala, že je tam smrad, jak kdyby se tam někdo pokadil. Chtěl jsem jít po schodech, ale skoro to bylo nemožný.

Verčo, malér to byl skutečně hrozný. A jak se mi to mohlo stát? Byla jsem z toho v šoku. Předtím se mi vůbec nechtělo na velkou, pouze jsem si chtěl prdnout, myslela jsem , že to bude potichu, ale byl to rachot, jako z kulometu a k tomu to podělání. Hrůza. A jak mi to říkala ta kamarádka, tak jsem si to začala uvědomovat - začala jsem cítit teplo a tíhu kalhotek a kalhot. Tím skončil náš rozhovor, teda tím, že s prasaty se nebaví. Já s brekem jsem šla domů, to mne viděla další kamarádka. A když jsem byla už skoro doma, tak na mne přišla další várka, tu jsem už pociťovala a snažila se vydržet, ale nezadařilo, a tak i kvůli tomu jsem byla regulérně pokaďená, ale to i v podstatě předtím, úprd to skutečně nebyl. Že se to do kalhotek nevlezlo a sjíždělo, jsem myslím, již psala Doma mi řekli, že jsem totalně podělaná. U té druhé várky, jsem to taky zuby nechty držela, ale záchodové prkénko bych asi docela zaneřádila. Musím říct, ze mne to opravdu vyděsilo a teď z toho mám i depku, ale čas snad pomůže. Předtím jsem s vylučováním od mala neměla problémy, jen se teď děsím, aby to kadění bez příznaku se neopakovalo. A spolužáků jsem pro srandu.

Teda Zuzko, to byl dost drsný malér. Ale jak se Ti to mohlo stát? Nejde o to, že jsi se pokadila, to se může stát každému. Ostatně tu "čest" mít plné kalhotky i kalhoty jsem měla bohužel také, ale než se to stalo, tak jsem s tím bojovala pěknou řádku minut, které byly skoro nekonečné. Vybavuji si, jak jsem se celá zpotila a i kousla do rtu, když jsem zoufale přemáhala svěrače a snažila se to udržet. To jsi vskutku vůbec nepociťovala potřebu na velkou, že se to z Tebe pak vyvalilo tak nečekaně. Stane se, že si člověk mokře uprdne, ale tohle bylo podle všeho rovnou regulerní pokadění.

A ty si z toho nic nedělej, at se klidně posmívájí, věř, to se může stát i jim.Jsou horší věci než to.....

Vy jste někteří fakt blázní!Myslím ty, kteří si tady dělají z takové závážné věci prdel! Vždyť je to lidské chtít na "potřebu" a bohužel se to stává, že z nějakých důvodů lidé neudrží onu potřebu a pak to tak dopadá.Mám pro to pochopení, mám 3 děti a vím, že když si někdy dáte někde v pařáku zmrzlinu a chytne Vás to, tak nemáte žádné šance sebevíc onu potřebu zadržet.Je to podstatně ostuda našich měst, ne lidí když přihlédnéte k tomu faktu, že je velmi/ téméř nikde/ málo sehnat ve městě WC. Kdyby bylo dostatek mobilních záchodů, neměli by lidé s tím problém a věděli, že v době , kdy to na ně přichází, měli šance s tihnout si odskočit na WC .Takže dle mě- je to chyba systému-ne lidského jedince! Zdar všem a nejbližší záchod přeji v každé takové situace.

Minulý čtvrtgek jsem byla s kamarádkou v hypermarketu. Začalo se mi chtít na malou, tak jsem začala být nervózní. Když jsme byly u pokladny, tak jsem trochu ucvrkla, v rozkroku se trochu udělal flek. Nevím, kolik lidí si toho všimlo. Kamarádka o tom nemluvila, tak si toho asi nevšimla. Pak jsem si odskočila a ntušila, že to nejhorší mne teprve čeká. Stály jsme na rohu dvou ulic, byly jsme v úžasným hovoru a do toho jsem začala pořádně prdět a ještě předtím, něž jsem si uvědomila, co se stalo, mi kamarádka řekla, fuuj, ty ses podělala. A já jsem začala pociťovat v kalhotkách teplo a jak jsou napěchovaný. Pak to na mě ještě přišlo těsne řed příchodem domů, tak to už bylo šílený, kalhotky to nepobraly a začalo mi to sjíždět po stehnech. Špinavá jsem už byla, tak jsem to už moc neřešila. Na zadku na světlých džínách se mi udělal maxi hnědý flek. A pěkně jsem smrděla. Doma na mne moc koukali. Kamarádka si to nenechala pro sebe, ve škole mne teď mají za prasisko, štíti se mne a i nejlepší kamarádky ai kamarádi se odtahují.

Asi před 6ti lety.Po návštěvě zoo.Byli jsme tam o prázdninách ve vedru a dali jsme si klobásu,což nebyl dobrý nápad.Dítě se po...už v metru a my ve výtahu.Ale fakt!

Teda jak jsem uviděl tuto diskusi,tak jsem sem musel napsat aktuální zprávu.Šel jsem ted spát jako vždy a čekal mě téměř šok.Představte si,že někdo u mě v pokoji zapomene zavřenou kočku a já měl od ní počůranou peřinu a pokakaný polštář i s postelí.No doted jsem to drhl a budu muset čekat až to uschne a při otevřeném okně vysmrádne.Hlavně,že kočka spinká ve svém pelíšku.Nevadí,i to je zážitek.

Evvulko, a co na to říkali potom doma?

Ahoj já se po... do kalhot letos na plese když jsem byla hodně opilá a na WC byla obrovská fronta.

Michale a to se ti stalo...Jirko, to se mi stalo v autobuse, ale naštěstí těsně před výstupem

Dobrý den. Rád bych reagoval na poslední příspěvek.
V žádném případě se nemusíte cítkt méněcenná, stát se to může. Není to o nezvládnutí situace, ale zkrátka tělu neporučíte. Nedivím se Vám, že se to stále vrací, mám podobnou zkušenost, stalo se mi to v pubertě a také to pro mne bylo dost silné.
Pokud si o tom budete chtít něco napsat soukromě, zde je moje adresa:
[email protected]

Nečetla jsem tuto rubriku celou, ale ráda bych jí využila a svěřila se. Stala se mi totiž taky nehoda, kdy jsem to neudržela a po cestě domů jsem se pokakala jako malé dítě. Pár lidí mě vidělo, ale nikdo známý. Jenže i tak mám velký problém. Nedokážu už si sebe sama vážit. Prošla jsem velmi přísnou výchovou a prostě mám pocit, že jsem naprosto selhala jako dospělý člověk. Na jednu stranu mám pocit, že by o tom měli všichni vědět, ať ví, že jsem nezvládla takovou základní věc jako jít na záchod, na druhou stranu, bych to nikdy nikomu neřekla a tady to píšu jen proto, že je to zde anonymní. Je to už dost dlouho, ale stále se s tím nedokážu vyrovnat, prostě to jen přejít a přestat na to myslet.

Nemá někdo podobnou zkušenost?

kakám každý den do rožku a nás v domečku a už tam mám pěknou hramádečku :DDDDDDD

kakám každý den do rožku a nás v domečku a už tam mám pěknou hramádečku :DDDDDDD