Pocení - hrudní sympatektomie

Leni, mě taky bolely prsa a měla jsem takový divný pocit u lopatek, jako by mi odumřely nebo co, ale odeznělo to :) Ta operace fakt stála za to, ne?

Ahoj Leni, mě bolely záda i prsa tak dobrý cca 3 měsíce, ale pak to úplně ustalo...Čauky, S.

Holky, nebolely vás po té operaci prsa? Já je mám pořád takové citlivější, jako před menstruací...Tak bych docela ráda věděla, jestli měl někdo podobné pooperační pocity.

Ahojky Peťko, byla jsem na hrudní sympatektomii asi před 5 lety a chystala jsem se i na bederní, ale jsem posera, tak jsem tam nešla (kvůli jizvám) a doteď se trápím s upocenýma a nechutnýma nohama :(. Miluju podpatky, ale ono s propocenýma nohama to nejde... Ale čím dál více si dodávám odvahy, že by se mi už nepotily nožiska a bylo by to na celý život. Bojím se totiž, že bych byla zjizvená a že bych nemohla cvičit na břicho, že by mě ty jizvy bolely :((( to je dilema... Ale dneska jsem šla po městě ( tedy potácela jsem se na nových dřevácích, které mi šíleně klouzaly a pak začalo pršet a tak jsem si řekla a dost!!! Fakt to stojí za to i přes ty jizvy?Díky Katka

Petro, díky za informace o bederní sympatektomii.

Jani,opravdu na tu hrudní sympatektomii běž.Ruce jsou fakt základ života.S nimi vše vnímáš, dotýkáš se. Mokrá záda a bříško jsou proti tomu nic a někdo druhotné pocení po operaci nemá nebo málo, tak nezoufej.Navíc po operaci se Ti nebude potit ani podpaží. Uvidíš, že se Ti život úplně změní.Věř mi, také jsem byla psychicky na dně ze zpocených rukou a teď je ze mne úplně jiný člověk.Řeknou Ti to všichni, kteří operaci podstoupili, že nelitují, ba naopak.

Naprosto souhlasím s Lenkou. Jani, myslím,
že by stálo za to operaci zkusit, protože ikdyž budeš propocená na celém těle, tak se to dá vždycky vydržet, najhorší je podat někomu zmáčenou ruku :o((

Simčo děkuju za informaci, tak asi se na tu kontrolu vyprdnu. Stehy mi vytáhl obvoďák a do Prahy to mám 250 km, tak se tam nepoženu.
Jani...je mi moc líto, že trpíš pocením takhle moc :( Ale stejně jako Peter ti tu operaci doporučuju. Mně se třeba kompenzační pocení objevilo až teď v tom vedru, na zadku a na stehnech, ale ne nijak moc. Když je o pár stupňů míň, tak vůbec nic. A nepotí se mi ani podpaží a nohy míň. Mně přijdou ty ruce základ, protože jimi se dotýkáš, jimi vnímáš. A i když jsem třeba zpocená na zádech a na stehnech, tak je nádhera moct se někoho dotknout a pohladit.

Janka, nevesaj hlavu, treba zabojovat. Skus tu operaciu, sice som podstupil iba hrudnu a objavilo sa i kompenzacne, pouzitim clickov namiesto rezania tych nervov to kompenzacne nie je az tak hrozne. A vadi mi daleko menej ako to, ze som sa pred tym potil na dlaniach. A pokial budes potom spokojnejsia, ako pred
tym, isiel by som v tvojom pripade aj na tu bederní sympatektomii. Co mozes stratit? Ak nebudes po tej hrudnej spokojna, tie clicky sa daju dalsou operaciou odstranit a malo by sa to uviest do povodneho stavu. Nema cenu takto trpiet bez toho, aby to clovek vyskusal. Aspon mne by to vrtalo v hlave - "ked tu ta moznost je, co keby mi pomohla?" Ver mi.
A tych neempatickych blbeckov si nevsimaj, tiez som to mal tak. My na slovensku vravime, ze syty lacnemu nikdy neuveri, oni nikdy nepochopia nase preblemy. Jednoducho to tak je. Treba sa nad tym povzniest a nechat ich v tom a ked vidis, ze to nechapu, dalej o tom s nimi nediskutovat.
prajem pekny den

Ahoj holky, když to tu tak čtu, tak je mi k pláči...Úplně stejné problémy. Včera jsem šla po městě a chtěla křičet a brečet zároveň. Ruce mokré, podpaží mokré, nohy jak když je vyndám z vody...co víc, teď pozoruji i zadeček a stehna a to už delší dobu. Jela jsem v tramvaji, měla na sobě plátěné tříčtvrťáky a zjišťuju, že i tohle bude asi oblečení, na které budu muset asi také rezignovat...Měla jsem obavu se ze sedačky v tramvaji zvednout, protože jsem cítila jak mám v zadu úplně mokrá stehna! Už jsem dospěla do stavu, kdy si na sebe pomalu nekupuji žádné oblečení, protože být takhle strašně limitovaná výběrem mě prostě NEBAVÍ, navíc když jedno tričko mám na sobě jeden den a pak míří do pračky (nač pak utrácet za krásné věci, když je hned zničím?:(((( To moje zoufalství v obchodě nad krásnými věcmi nezná mezí). Už nevím, co si na sebe vzít a nikdo mě nechápe, krom této diskuse. Tričko - černé, bílé...Boty...takhle v létě už nevím, které si na tu holou nohu vzít, dřív když jsem měla třeba nějaké na podpadku s páskem, tak to nešlo, nohy jak kloužou tak totálně rozdrásané a krvavé...takže jsem teď investovala do měkkých žabek od Baťi, měkká kůže, že pohodlnější a lepší bych na tu svou spocenou nohu nesehnala a výsledek??? Měla jsem problém, abych je s tou spocenou nohou včera někde nenechala, měla jsem problém ujít 5m! Pak jsem seděla cca půl hoďky u kadeřnice, to už jsem měla ze všeho slzy na krajíčku a jak mě stříhala, tak jsem měla vlasy po nohách a nešlo to sundat, protože na spocené noze byly úplně přilepené a když jsem se zvedla ze sedačky - mokré flíčky na stehnech! Mám pocit, že se na mě snad všichni dívali...Mám toho dost!!! Cítím neskutečný zoufalství, jenže když tak čtu tuhle diskusi, tak docházím k závěru, že řešení pro mě prostě není, když už nyní se potím na více místech než ruce-podpaží-nohy. Kdyby se mi po hrudní měli jiné partie zhoršit, tak budu asi stejně zoufalá, jak před operací. Nejhorší je, že mě nikdo nechápe, nerozumí a většinou se mému problému, který do slova ničí můj život před očima, smějí nebo zlehčují. Ach jo, asi zešílím, moje sebevědomí je díky celému pocení těžce pod bodem mrazu a nějak nevidím konečné východisko. Přemýšlím proč to tak je? Proč se tak strašně potím??? Už z toho ze všeho mám schýzu, přistihla jsem se, jak v tramvaji pozoruji lidi zda jsou spocení, koukám jim na ruce, nohy, trička...a nejhorší je, že spocenou vidím jen sebe! Bohužel! Proto se znovu ptám, už jsem to tu někde psala, máte nějaké informaci o tém nové metodě Smartlipo? Je to nějaké odstranění pocení laserem a má to být trvalé. Moc informací jsem k tomu zatím nenašla, jen jsem zjistila, že se to nejspíš platí. Ale to by mi bylo jedno, dala bych COKOLIV, jen kdyby mě tohohle STRAŠÁKU, který mě NIČÍ, zbavil. Uf, tak jsem se alespoň trošku vypovídala, se omlouvám, ale nemám si komu postěžovat, protože mě v tomhle nikdo nechápe. Ono se to těm, co jim stačí obyč. antiperspirant typu Rexona z drogérky mluví...že:(. Taky bych si přála být ten případ, ale to možná tak ve snu. Papa všem.

Ahoj Petro, jsem zhruba 2 roky po operaci hrudní sympatektomie a změnilo mi to život. Potila jsem se tak, že mi kapalo z rukou, když jsem šla, teklo po loktech, když jsem telefonovala ...někomu podat ruku, z toho jsem měla hrůzu. S tímto mám pokoj, až na pocení na břiše a zádech, ale mám stejný problém s pocením nohou.Nohy skrývám, protože jsou viditelně mokré, celé paty i prsty, prostě hrůza. Chodím pouze v kalhotech. S rukama jsem se trápila přes 40 let a teď ty nohy, nevím jít ? nejít? na operaci. Jsem zdaleka. Operovali mne v Plzni a tam mi /někteří/ chtěli udělat i operaci druhou, ale nejdříve po týdnu po té první, chtěla jsem to, ale neměli s tím zkušenosti, tak mi to nevyšlo. To tzv. kompezatorní pocení je znatelné a bojím se, že se budu na jiných místech potit ještě více. Když si však uvědomím, že pořád musím oblečením maskovat mokré nohy, nemůžu si oblíknout nic krátkého, šaty ap. ani nemám.Dnes cestou z práce jsem šla z mírného kopce, nohy citelně a viditelně mokré,ani jsem nemohla jít, protože tím jak jsem zpocená to klouže. Není to vedrem i zimě, při mrazech, pokud mám bosé nohy, tak je mám úplně mokré a studené. Prostě hrůza.

Ahoj Pájo, mám ten samý problém. je mi 21 a trpím tím od mala..potím se ale jenom při styku s lidmi..říká se tomu sociální fobie a je ještě horší když se před nimi začnu otírat a najednou sem úplně mokrej:(..tohle je opravdu hodně nepříjemné a vím jak ti je..proto se chci zeptat jesli jsi na to už něco nenašla a kdyžtak mi prosím porad. Byl bych ti moc vděčen

Eliško,

4 ty jizvy jsou velké jako ty v podpaždí + 3 dvojité a tak 1x2 cm dlouhé - ony jsou to jako dvě 2cm dlouhé jizvy pod sebou a přes ně jedna 1cm dlouhá. Operace je opět plně hrazená, nic mi nebolí, jen to druhotné pocení je ještě horší - teď jsem zrovna přišla z města a v tramvaji jsem cítila, jak mi tečou čůrky potu po zádech, ale můžu mít alespoň boty bez ponožek, což je pro mě důležitejší. Ale zase před tou operací jsem se na zádech a pod prsama tolik nepotila, takže to opravdu chce zvážit, nakolik se potíš teď. Jestli chceš ještě něco vědět, jen se ptej :-) Zatím ahoj. Petra

Ahoj Leni, já jsem šla na kontrolu tak cca za týden (do Motola), ale veškerá kontrola spočívala v tom, že mi vytáhli stehy, toť vše. Takže jsem kvůli tomu jela zbytečně do Prahy, to mi mohla udělat moje objvoďáčka :o)

Holky, které jste byly na operaci v Motole, za jak dlouho jste šly na kontrolu? Mám ji napsanou v papírech, ale za jak dlouho tam není. Děkuju!
Jinak pro všechny kdo se k operaci odhodlávají - jsem měsíc po operaci, ruce suché, nohy se potí asi tak o 50% míň a kompenzační pocení nepozoruju. Takže super super super :-)

Petro děkuji za informace.
Ještě mám pár dotazů.Ty jizvičky jsou také tak malé jako při hrudní sympatektomii na
1 steh(0,5cm)? A nemáš druhotné pocení na zádech či břiše, pálení kůže nebo nějaké jiné příznaky? Nebolí Tě něco? Je ta operace také hrazena pojišťovnou? Promiň, že se tak vyptávám, ale zvažuji bederní symp. také podstoupit a chci vědět možná rizika. Hlavně to druhotné pocení na zádech a břiše, protože po hrudní sympatektomii ho mám dost velké, a aby se ještě umocnilo, to už fakt nechci.
Díky předem za odpověď.

oprava: neošetřoval :-) (ne neoperoval)

Pooperační jizvy mi kromě vytáhnutí stehů nikdo neoperoval,jak to s tím může souviset?

Ahojky všem,

tak dnes jsem po operaci v práci (do nemocnice jsem nastoupila 28.5. a na sál šla v pátek 30.5. hned jako první ráno). Ale pěkně po pořádku: na konci ledna jsem si zavolala na cévní chirurgiii do nemocnice na Homolce, popsala jsem jim svůj problém s tím, že bych u nich chtěla podstoupit bederní sym. Objednali mi na konzultaci přímo k primáři Štádlerovi, ke kterému jsem šla na konci března. Nijak se mnou dlouze nediskutoval, protože viděl mé propocené a studené nohy, které jsem vyndala z kozaček. Takže mi dali papír pro praktického lékaře se seznamem předoperačních vyšetření s tím, že do měsíce se mi ozvou a opravdu na konci dubna jsem měla nastoupit, ale měla chřipku, takže jsme to odložili. No a tak jsem nastoupila ve středu 28. května. Na operaci jsem šla v pátek ráno, sobota, neděle na pooperačním, pondělí už na oddělení a v úterý hurá domů. No a průběh? Když to srovnám s loňskou hrudní symp. tak jak se to vezme: v Motole mi poslali hned druhý den domů - šla jsem na sál v pondělí ráno a v úterý po obědě domů - ale bylo to tím, že jsem byla na operace 3.7. a měli půlku oddělení zavřeno. To že jsem byla pod narkózou jsem ani nevěděla, za to letos jsem celý pátek po operaci prozvracela, ale asi to bylo tím, že mi prostě narkóza nesedla, to se stává. Jinak jsem byla docela vystrašená z toho, kolik jsem měla stehů - bylo jich totiž 10! s tím, že tři 3té, takže 7 jizev a to mi říkali, že mám pěkně ploché břicho, takže jich bude max. 5. No byla jsem sešitá jako Indián a opravu nic moc pocit. Jinak bolesti žádné, jen kolem těch jizev. Loni to bylo horší - záda, plíce, asi to znáte. No ještě k těm jizvám - jedna ta dvojitá je přímo nad pupkem, ty ostatní dvě dvojité napravo a nalevo od ní a dvě malé na každé straně nad nimi = 3 napravo, 3 nalevo a jedna na tím pupíkem. No ale minulé pondělí jsem byla na vyndání stehů a za ten týden se mi krásně stáhly a na to, jak to vypadalo hnusně, tak teď paráda, vypadají jako škrábance a o hodně líp než ty loňské v podpaždí. Jinak nožky se nepotí, což je hlavní, už jsem si to vyzkoušela po operaci, jak byli ty horka, tak se těším až se oteplí a konečně si po 10ti letech koupím boty, které budu chtít a ne které budu moci. Asi tu plácám páté přes deváté, takže jestli vás ještě něco zajímá, tak se ptejte :-) zatím ahojky...

Ahoj lidičky.Přispívala jsem zde do diskuse hodně celý loňský rok.Jsem po hrudní sympatektomii již od listopadu 2006.Ruce se opravdu povedly.Nikdy se nepotí ani v extrémních vedrech a jsou stále teploučké.Jizvičky v podpaží (na každé straně 3) už nejsou vůbec vidět a podpaží je také téměř vždy suché. Mokrá kola, co jsem měla, jsou navždy pryč.Horší je to břicho a záda.Když opravdu hodně pracuji na zahradě nebo je vedro, tak mám záda a břicho mokré a podprsenku si musím také měnit.Za normální situace je to ale v pohodě.Má to ale své výhody.Po dětech mi zůstalo bříško a teď ,jak se na něm při práci potím, tak mi úplně zhublo a už ho mám ploché.Všechno má holt pro a proti.Tlak jsem také měla vysoký a musela jsem poslední rok před operací brát přášky na snížení.Po operaci jsem je mohla vyhodit, protože už ho mám trvale normální. Já operace opravdu nelituji a jen mne mrzí, že jsem o ní nevěděla dřív a musela se trápit dlouhých 40 let.Teď se mi úplně změnil život, zklidnila jsem se a už nemám trauma z každého dne, kdy budu muset někomu podat ruku.
Pro Petru. Petro, prosím Tě, napiš sem do diskuse vše o té bederní sympatektomii.Já jsem na ní měla jít měsíc po hrudní symp. také na Homolce, ale nenašla jsem odvahu, protože jsem se bála většího druhotného pocení na zádech,a když mi doktor popisoval, kde se dělá vstup do těla, odradily mne ty velké jizvy na břiše. Popiš prosím, kde je máš, jak operace probíhala, zda nemáš nějaké komplikace a jak se cítíš.Ráda bych to znovu zvážila a šla do toho také, ale stále nevím, zda je to opravdu třeba.Nohy přeci jenom nikomu nepodávám a už jsem si zvykla nosit boty, které propotit mohu.Díky díky moc. Eliška.