Reklama

Cipralex

Evka (Út, 18. 12. 2007 - 02:12)

Ahoj Moni, jak to myslis dost divne? Ja beru cipralex 3 mesice 10mg denne a obcas taky nejsem ok. Napis vice prosim. Dekuju

Kamila (Út, 11. 12. 2007 - 08:12)

Ahoj Gio, máš pravdu....výběr žádný. Jako učitelka musíš být také stále ve střehu, viď? ...sme dopadli :)))) Kami

monika (Po, 10. 12. 2007 - 23:12)

ahoj me je po cipralexu dost divne beru ho jiz dele nekdx bych az upadla tak si musim vzit rivotril aby mi bylo lepe

monika (Po, 10. 12. 2007 - 23:12)

ahoj me je po cipralexu dost divne beru ho jiz dele nekdx bych az upadla tak si musim vzit rivotril aby mi bylo lepe

Gia (Po, 10. 12. 2007 - 22:12)

Ahoj Kami, tak takovou práci ti vůbec nezávidím.Já jsem učitelka, takže taky pěkná cvokárna.Ale je vůbec nějaký výběr???

Kamila (Po, 10. 12. 2007 - 13:12)

Pracuji jako asistentka dvou šéfů a starám se o celou firmu, máme 30 zaměstnanců....nedá se to zvládnout, chodím na důležitá jednání a nedělám mi to dobře :( co děláš Ty? Kami

Kamila (Po, 10. 12. 2007 - 13:12)

Pracuji jako asistentka dvou šéfů a starám se o celou firmu, máme 30 zaměstnanců....nedá se to zvládnout, chodím na důležitá jednání a nedělám mi to dobře :( co děláš Ty? Kami

Iva (Po, 10. 12. 2007 - 09:12)

Ahoj Gabčo,dostala jsem se sem náhodou když jsem hledala informace o Cipralexu,který jsem začala brát před měsícem na uzkostné depresivní stavy a zaujal mně tvuj článek ze 7.12.protože mně to připomnělo dost muj osud,mám dceru tři roky a chvilku my je líp a pak bum těžká depka pocit zbytečnosti tak nevím kdy začnu normálně fungovat,okolí nemá pochopení pro moji nemoc a jsem celý den sama jen s dítětem na vesnici v bytovce.AHOJ

Iva (Po, 10. 12. 2007 - 09:12)

Ahoj Gabčo,dostala jsem se sem náhodou když jsem hledala informace o Cipralexu,který jsem začala brát před měsícem na uzkostné depresivní stavy a zaujal mně tvuj článek ze 7.12.protože mně to připomnělo dost muj osud,mám dceru tři roky a chvilku my je líp a pak bum těžká depka pocit zbytečnosti tak nevím kdy začnu normálně fungovat,okolí nemá pochopení pro moji nemoc a jsem celý den sama jen s dítětem na vesnici v bytovce.AHOJ

Gia (Ne, 9. 12. 2007 - 23:12)

Ahoj Kamco, jakou delas praci?Docela me to zajima, protoze to taky nejak nezvladam, ale prasky beru. Neni mi po nich spatne, ale taky ne lepe.

Kamila (Pá, 7. 12. 2007 - 16:12)

Ahoj Gabi.
Jsi silna i tak,ze ted to resis...ja Ti fandim a drzim palce...vse se srovna. Dcera musi pochopit celou tu udalost... Vim o cem mluvis...ma maminka to take neresila a dopadlo to tak, ze jsem ja skoncila u psychiatra a nakonec nevim co dal. Cipralex mi nedela dobre, nezvladam praci, ale to uz jsem tady psala...proste zkousim to zatim bez prasku.
Hodne stesti preji.

Gabča (Čt, 6. 12. 2007 - 12:12)

Cipralex mam na deprese. Pro mě to byly stavy, kdy už jsem nevěděla, co se sebou. Nebyla jsem schopná ničeho, odnášelo to dítě, měla jsem nutkavý pocit si skočit pod vlak a ukončit to všechno. Vadilo mi všechno, všichni, cokoliv. Trvalo mi rok, než jsm si připustila problém a začala ho řešit - asi i proto, že okolí to považovalo jen za blbé nálady s tím, že tyhle problémy má každej. Byl to krutej omyl.

Začalo to odstavením holky. Po roce jsem byla fakt na dně.

Ani to neumim moc popsat, co se to dělo, ale bylo to šílený a vím, že bych to nikdy nechtěla zažít znovu. Pořád jsem se snažila to zvládnout sama, jenže čím víc jsem se snažila, tím víc to nešlo a čím víc to nešlo, tím horší to bylo. Zkraje to chodilo občas, později už jsem v tom byla prakticky denně.

Jinak já teda začala psycholožkou a kdybych na ní dala, už tady nejsem. Podle ní jsem psychiatra nepotřebovala, hodila to všechno na porblémy v manželství - které ovšem nebyly. Byl to jen důsledek mých depresí, kdy jsem pak viděla potíže i tam, kde fakt nejsou.

Já jsem fungovat potřebovala, takže naopak já byla za ty prášky ráda.

Je fakt, e jsem měla kliku, že mi zabraly hned. Doktor mě připravoval na to, že první měsíc to bude asi ještě horší, než se srovnam, ale měla jsem zkrátka kliku. Nemusela jsem sáhnout ani po lexaurinu (ale je pravda, že někdy by to možná bývalo bylo lepší).

Každopádně vím, že bez léků to nešlo, kdybych o tom jen s někým povídala, kdo ví....tohle není něco, co se dá odkládat. Zkusit se to má jednou a když to nejde, vyhledat pomoc - protože málokdy jsme schopni uznat tu hranici, kdy už to je opravdu velký problém. On málokdo si problém přizná a to je ta celá potíž - přiznat si, že mám problém, že ho sama nezvládnu a je třeba ho řešit a sebrat odvahu a řešit.

Brečela jsem do telefonu při objednávání, probrečela jsem první návštěvu, probrečela jsem dny i noci, kam jsem se dostala, kam jsem to nechala zajít. Přišla jsem si hrozně ponížená, i když psychology ani psychiatry nepovažuju za někoho pro blázny, beru to, že to je nemoc. Ale prostě mi to přišlo ponižující. Jenže ten problém byl větší. Ono není moc normální vybíjet si deprese na dítěti, tkeré za nic nemůže. Mít strach, že si ty stavy to dítě bude pamatovat, poznamená ho to.

Dodneška lituj, že jsem to neřešila dřív, protože se to odrazilo na mém vztahu s dcerou, jí to ovlivnilo a těžko se s těma rychle povedenýma chybama srovnává a pracuje.

Gabča

Hana (Po, 3. 12. 2007 - 20:12)

Ahoj Ivano,tvoje věta je mi výborně,ale bojím se mezi lidi, je dosti protichůdná. Znám to naprosto přesně. Je mi výborně, ale bojím se mezi lidi a to nemám za sebou žádný významný zákrok, jako ty.Ale to, že se bojíme mezi lidi je definováno jako sociální úzkostná porucha.Je to nejistota ve společnosti ostatních lidí, nemáme ani náladu ani sílu postavit se jejich názorúm a tak se jim raději vyhýbáme.Beru Cipralex čtvrtý den a zatím nepociťuji žádnou změnu.Ale věřím, že to vymyslely chytré hlavy a že je to promakané.Pravděpodobně nejdůležitější je okolí, které nás obklopuje, ale zase na druhé straně nám emůže pomoci, protože se mu vyhýbáme.Takže pěkně začarovaný kruh, že?

Ivana (Ne, 2. 12. 2007 - 11:12)

Ahoj vsem! Nema nekdo zkusenosti s branim Cipralexu po prozitem traumatu po podstoupeni plasticke operace? Moje operace dopadla dobre, jen se nemohu ja i okoli srovnat se zmenou vizaze, ktera se zmenila bohuzel k horsimu. I kdyz jsem o teto operaci premyslela 10 let, tak jsem naletela na lep plastiku, kteri proste ty penize od nas potrebuji, misto aby spravne a s nadhledem poradili. Ted se bojim mezi lidi, pripadam si strasne oskliva a i vsichni okolo to hodnoti jako spatny krok. Vyrovnam se nekdy se zmenou vizaze, nema nekdo zkusenost jak dlouho to muze trvat? Lekarka mi predepsala Cipralex, ktery zatim uzivam obden. Je mi vyborne, ale bojim se mezi lidi, vubec si neverim a to jsem pred tim nikdy nepoznala. Dekuji vsem za radu a preji hodne stesti v boji s tema nasema permonikama depresema.

Kamila (Pá, 30. 11. 2007 - 12:11)

Ahoj Lenko.
Promiň, že píši tak pozdě, ale neměla jsem čas se podívat sem na diskuzi. Ani nevíš jak moc jsi mi poradila a vlastně pomohla. Protože jsi vlastně na tom stejně jako já a nechci říci, že Ti to také přeji, ale jsem ráda, že nejsem v tom sama...to víš, hned je mi prostě lépe. A představ si, že i já se chci rozhodnout stejně jako Ty. Prostě si myslím, že vše zvládneme i bez prášků. A myslím, že bysme si mohly pomoci i navzájem. Protože mít podporu v někom, kdo ví co to je....je strašně moc vzácné a ohromně důležité. Byla jsem stejně jako Ty u psychiatričky, přišla jsem k ní s tím, že mám strašné problémy s náladou a tak. Prostě má neskutečné výkyvy nálad a strašně vysoký stav úzkosti. atd. atd. Já si myslím, že se to dá zvládnout i bez těchto prášků. Prostě mít pevnou vůli, a Ty máš víru v Tvém synovi, který Tě potřebuje. Hlavu vzhůru a zvládneš to. Uvidíš. Já jsem se rozhodla pro další své aktivity. Začala jsem cvičit a dělám si rpostě své věci. Hned mi je lépe. Já děti ještě nemám a zřejmě mám úzkost z toho, že stále trpím dětisnkým nálezem svého prince :)))) zřejmě jsem ještě nepochopila, že princové neexistují :))))) Kdybys cokoliv potřebovala, jsem tu: můj mail je joelle"atlas.cz a nebo dobrovodskak"seznam.cz a nebo mobil +420 777 248 047. Každý z nás by měl pomáhat druhým a navzájem vůbec.... Měj se zatím moc krásně a budu na Tebe myslet. Já jsem si také už prášek nevzala. A nevezmu. Pa, Kami*

Kama (Čt, 29. 11. 2007 - 13:11)

Ahoj,beru třetí den Cipralex a je mi po něm hrozně, v noci nespím a trnou mi zuby. Mám horší stavy než před ním, ale co čtu tak musím vydržet, ale je to hrozný. Uvidím co bude dál.

Lenka (St, 28. 11. 2007 - 19:11)

Ahoj Kamilo.Sice bych měla brát Citalon,ale myslím,že oba léky jsou na tom stejně.Vzala jsem si asi 4 prášky a nebyla jsem schopna fungovat,špatně,jak opilá a třesy,děs.Sice jsem četla na diskusi,že to jsou příznaky než si tělo zvykne,ale já potřebuji fungovat a né mít ještě větší problémy.Prášek jsem si dnes nevzala a je mi dobře.Dál bojuji z váhou a nedovedu si představit,že bych měla nabrat někde 10 kg,to jsou další otázky,které si dávám,co mi vlastně pomůže.Na jedné straně bych se měla cítit lépe po psych.stránce a na druhé budu řešit další problémy s následky.Nevím na co ti lék předepsal,ale já uvažuji,že to zkusím bez léků a jenom návštěvou psychologa,lék mi napsala psychyatrička.Nemám 8 letého kluka a potřebuji fungovat a né,aby mi bylo blbě po práškách.Vůbec jsem ti vlastně neporadila,ale řeším stejný problém.Měj se fajn.Lenka

Kamila (St, 28. 11. 2007 - 15:11)

Ahoj všem. Byla jsem před týdnem na psychiatrii a dostala jsem Cipralex, bohužel nevím co teď mám dělat, protože po jednom prášku jsem zvracela a bylo mi stranšně špatně. Nemůžu fungovat v práci a vypadám jak když jsem se zfetovala. Mohl byste mi někdo poradit co teď? Díky, Kami*

evinazboru (Ne, 25. 11. 2007 - 19:11)

Ahoj Gabčo,chtěla bych Tě moc poprosit o vysvětlení Tvého důvodu,proč bereš Cipralex.Psalas něco o depresích,ve kterých máš obavy,že ublížíš sobě,nebo dítěti??I já beru Cipralex na deprese,které mívám hlavně ze stresu a z pocitu nezvládnutí základních činností,včetně mého hyperaktivního syna.Nevím jestli mi zabírá,ale ráda bych se s někým podělila o zkušenost.Děkuji

evinazboru (Ne, 25. 11. 2007 - 19:11)

Já po něm přibrala 11 kg.Prý za to ale nemůže Cipralex,nýbrž to,že navozuje dobrou náladu,která se přirozeně spojuje s jídlem...

Reklama

Přidat komentář