Základní formy strachu
První požadavek je, že se máme stát jedinečným individuem s kladným vztahem ke svému životu a vymezujícím se vůči jiným, že se máme stát nezaměnitelnými osobnostmi, nikoliv vyměnitelným masovým člověkem. Tím je však dán veškerý strach, který nám hrozí, když se odlišíme od druhých a vypadneme tak z bezpečí sounáležitosti a pospolitosti, strach z osamění a izolace.
U depresivních lidí je vyhrocen do extrému strach ze sebeuskutečnění, které je těmito lidmi vnímáno jako nezajištěnost a izolace.
Druhým požadavkem je, abychom se s důvěrou otevřeli světu, životu a bližním, abychom se nebáli toho, co není já, co je cizí, abychom žili ve vzájemné výměně s tím, co je mimo nás. Je s tím však spojen strach, že ztratíme své já, že se staneme závislými, že se vydáme, že nebudeme moci přiměřeně žít svůj vlastní život, obětujeme jej druhým a že přizpůsobení, které se od nás žádá, nás donutí vzdát se velké části sebe samých.
Schizoidní osobnosti charakterizuje přehnaný strach z odevzdání se a přeceňování impulzu k sebezáchově a vymezení vlastního já.
Třetí požadavek je, že máme usilovat o trvání. Máme se v tomto světě usadit, plánovat do budoucna, být cílevědomí, jako by náš život byl bez hranic, jako by byl svět stabilní a jako by se budoucnost dala předvídat, jako bychom mohli počítat se setrváním všeho - a přitom vědět, že "media in vita morte sumus", totiž že náš život může každým okamžikem skončit. Tímto požadavkem, abychom směřovali do nejisté budoucnosti, jsou dány veškeré úzkosti, které souvisí s vědomím pomíjivosti, naší závislosti na mnoha věcech a s vědomím iracionální nevypočitatelnosti naší existence. Strach z toho, že se máme odvážit něčeho nového, že máme plánovat do nejistoty, strach z toho, že bychom se měli odevzdat toku života, který se nikdy nezastaví a i nás zachvátí a promění.
Nutkavou osobnost charakterizuje přehnaný strach ze změny a pomíjivosti. Velmi touží po jistotě, s čímž souvisí opatrnost, cílevědomé plánování na dlouhou dobu a celkové zaměření na trvání.
Čtvrtý požadavek spočívá v tom, že máme být ochotni vždy se měnit, přitakat změnám a vývoji, vzdát se toho, co je důvěrně známé, nechat za sebou tradice a to, na co jsme zvyklí, neulpívat, neustále se rozcházet a loučit s tím, čeho jsme právě dosáhli, být otevřeni všemu novému, odvažovat se neznámého a všechno prožívat jen jakoby zastávky na cestě. S tímto požadavkem je spojen strach, že budeme určováni, svazováni pořádky, nutnostmi, pravidly, zákony, vírem minulosti a zvyklostí a omezováni ve svých možnostech a touze po svobodě.
Hysterické osobnosti charakterizuje extrémní strach z nevyhnutelnosti, z nutnosti a z omezenosti naší touhy po svobodě. Tito lidé jasně usilují o změnu a svobodu, přitakávají všemu novému, mají potěšení z rizika a budoucnost se všemi svými možnostmi je pro ně velkou šancí.
Živý řád mezi těmito protichůdnými požadavky se zdá možný jen tehdy, když se pokusíme žít mezi těmito impulzy v rovnováze. Taková rovnováha však neznamená něco statického, ale je plná vnitřní dynamiky, protože nikdy není něčím dosaženým, ale vždy něčím, co je třeba vytvářet.Přitom nesmíme zapomínat na to, že druh právě prožívaného strachu a stupeň jeho intenzity závisí jak na našich vrozených dispozicích, tak na okolních podmínkách, do nichž jsme se narodili.
V knize Fritze Riemanna "Základní formy strachu", kterou vydalo nakladatelství Portál naleznete dále podrobný popis jednotlivých typů lidské osobnosti, jejich vznik, charakteristiky a formy vztahů s druhými lidmi.
Komentáře
Knihu mám přečtenou a musím říct, že dokonale vystihuje podstatu typů osobnosti, našla jsem se tam sama, našla jsem i své známé a myslím, že mi pomohla si i mnohé uvědomit.
Úzkosti, strach z budoucnosti a vytváření negativních scénářů (i když bylo vše v pořádku) se mi dělo pořád a dodnes se musím snažit, abych tomu zase nepropadla. Myslím si, že každý článek k úzkosti je skvělý i kdyby ho přečetl jen jeden člověk, který se s pravidelnými úzkostmi setkává - většinou je úzkost totiž vytvářena jen námi samotnými v našich hlavách, kde i z malého (nebo neexistujícího) problému vytváříme překážky. Jelikož mám práci hodně u počítače (sedavou práci) tak mi na tento problém pomohl především pohyb a to hlavně venku (myslím, že to pro mnohé zní jako klišé, ale je to prvotní klíč, protože naše tělo nebylo vytvořeno na celodenní sezení, ale na celodenní pohyb). Takže plavání, brusle, kolo, obyčejná procházka, běh, tenis a nejvíce jsem si oblíbila hlavně jógu. Pro předcházení proti úzkostem se tedy snažím každé ráno začít jógou, během dne zařadit co nejvíce pohybu to je možné a den ukončuji meditací + vykuřování šalvějí pro očistu mysli a vzduchu. Meditace pro mě znělo jako něco strašně složitého, přitom si stačí jen na 2 minutky sednout do ticha a uvědomit si maličkosti, za které můžeme být vděční.
Naprosto s vámi souhlasím. Já až po několika letech zjistila, že je to jen všechno v mé hlavě a to jak nakládám se svýma myšlenkama a jak si věci z okolního světa v hlavě překládám. A na to mi právě meditace s jógou (kromě dalších aktivit) pomohly opravdu neskutečně. Navíc kombinace s tím vykuřováním pomocí šalvěje je opravdu povýšení na další level. Není jen o nějaké vůni, ale o aromaterapii, která má na člověka opravdu silný vliv. U nás doma praktikuji vykuřování šalvějí právě za účelem dexinfekce domácnosti (od nemocí a virů) a také hlavně i jako očistu mysli. Nemám teda vlastní šalvěj, nakupuju na eshopu jungle way, ale právě tam místo klasické šalvěje ráda kupuji například i vykuřovadlo šalvěje v kombinaci s dračí krví, která je o něco intenzivnější.
Každopádně na úzkost je samozřejmě důležitý i ten pohyb venku v přírodě a bez telefonu.
O šalvěji s dračí krví jsem slyšela a koukám, že na tom Jungle Way mají i další různé kombinace, tak asi vyzkouším. Už dlouho chci praktikovat meditaci s doutnající šalvějí. Hlavně i kvůli mým dlouhodobým a vracejícím se rýmám :(
- Odpovědět
Pošli odkaz