V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za psychický stav.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

* vnitřní krvácení ? první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
* zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce?) ? první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav

Příznaky šoku

* Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140?160 tepů za minutu)
* Bledá, chladná kůže, pocení
* Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
* Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
* Mdloba

Všechny tyto příznaky mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, mechanismu úrazu - především možnosti vnitřního krvácení.

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)

* Voláme zdravotnickou záchrannou službu ? tel. 155

* Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)

*
o Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv. autotransfuzní poloha ? postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.

Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu po té nadzvednout tak aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°, můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.

* Zabraňujeme podchlazení pacienta

* Takzvaná protišoková opatření (5 T) jsou diskutabilní, historicky překonané:
o transport ? pouze lékařský, improvizovaný je vysoce rizikový
o teplo ? samo o sobě stav pacienta nijak nezlepší
o tišící prostředky ? tablety NEPODÁVÁME a nic jiného nemáme k dispozici
o tekutiny ? NEPODÁVAT, hrozí zvracení (můžeme pouze lehce smočit rty postiženého, nebo vyplachovat ústa vodou)
o ticho stav pacienta nijak neovlivní (je vhodné zachovat spíše klid a zavolat 155)

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu ? především podporu funkce srdce.

Anafylaktický šok

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

Příznaky:

* Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
* Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
* Dušnost, sípavé dýchání
* Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc:

* Volat okamžitě 155
* Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat a položit ho na záda.
* Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem ? EpiPen

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Reklama

Reklama