snížená funkce štítné žlázy

Ahojky všem, jen tak v krátkosti píšu tady z kavárny v lázních. Jsem tu od 31,5 a mám se tu moc prima a je to tu přímo balzám na nervy. Jsem v Priessnitzových lázních, příroda je tu moc krásná a tak chodím na vycházky a tak. Vaří tu výborně a starají se tu o mě, tak že mi nic nechybí a nevím jestli se mi bude chtít toho 27.6 domů?
Já jsem tu poprvé a doufám že se sem zase někdy vrátím. Tak se mějte všichni moc krásně ahojky, čauky a papa, úplně všeeeeem Honzík. :o)))))))).

Ahojte, zdravím :)
Také trpím sníženou funkcí štítné žlázy, už pár let a až poslední dobou mi došlo, že bych se o to měla zajímat nějak víc... Vlastně jsem ani donedávna o téhle nemoci tolik nevěděla, nevěděla ani o nikom, kdo má podobné zkušenosti. Tahle diskuze je moc fajn, můžu srovnat, dozvím se spoustu info, takže díky za ni :) Ráda bych se ještě zeptala, psalo se tu i o různých alternativních možnostech léčby, mohl byste někdo doporučit například konkrétního léčitele, který vám pomohl? Chtěla bych to zkusit (samozřejmě pouze jako doplněk té "normální" léčby), ale nevím na koho se obrátit. Díky moc a přeju vám krásné letní dny a hlavně to sluníčko :)

Ahoj Roziiinkuuu.....Ty jsi takovy slunickooooo......
Joooo souhlasim s Tebou a ani ten ustav neodsuzuju,jen jsem myslela dat dite do ustavu naporad,vis?Jako dat je tam a nikdy o ne nejevit zajem!Tak to neee!Jsou deticky a ty maminky je tam odvazi treba na tyden a
na vikend jdou domu!Tak takhle jooo,to je super,protoze oni tam maj svoje vrstevniky a maj v nich kamarady!!
Co asi dela nas Honzik!Ja tak strasne tezce nese ty horka!Dneska jsem myslela,ze snad sebou flaknu a bude po me!A ted jsem dozehlila!Dyt ja mam problem zapnout i tu zehlicku!V bytecku jsme meli dnes teplotni rekord 30 stupnu!Na tohle pocasi jsou zase dobry ty stary barabizny!Tam se clovek ochladi!A taky jsem byla dnes u mamci a sla jsem tam s kamoskama na prochandu a normalne jsem vlezla do hospody a dala na ex cely pivko!No to teda kazdej cumel a i ja,protoze ja pivo nepiju a nebo jen obcas!Jo pekne me to ochladilo,ale asi za 10 minut prisel muj naval horka a ja mylslela,ze padnu!!No nic koncim!Nekdo zvoni!!!Tak papa Romca

Ahojky Romíčku,
nemáš zač, kočičko, prostě - já už Tě nějakej ten pátek znám a vím, jakej jsi srdečnej člověk a tak naprosto chápu, jak byl Tvůj příspěvek myšlenej, proto jsem to sem napsala :o).

Ano, člověk tady je, aby, když neumí odborně poradit, a od toho ani lajcký diskuze nejsou, aby alespoň povzbudil, potěšil, nebo tak nějak na dálku "pohladil" a tohle jsi přesně Ty udělala. Jsem moc ráda, že máš tak úžasnou dceru a že o ní tak hezky píšeš :o). Ano - i já si minimálně tisíckrát denně řeknu, jak je hrozně fajn, že mám Jakuba, i když mě třeba zrovna zlobí :o).

Víš, je samozřejmě těžký vyrovnat se s tím, že člověk má postižený dítě, ale protože jsem s nima chvíli pracovala, musím říct, že jsou to fakt andílci. Někdy je to tak, kočičko, že maminka s takovým dítětem zůstane sama, musí chodit do práce a tak jí nezbyde nic jinýho, než to dítě dát do ústavu sociální péče. Můžu Ti říct, že někdy těch osm hodin s nimi bylo hrozně vysilujících, takže takovej rodič pak musí bejt zákonitě úplně vyždímanej. A představ si, že ty děti se do toho ústavu každý pondělí opravdu těší. Maj tam totiž svoje kamarády, se kterejma vyrůstaj celý ty roky - všichni maj tak trochu podobnej problém a je jim mezi sebou dobře, takže já bych ten ústav zas tak moc neodsuzovala. Oni Ty děti totiž díky tomu, že se s nima speciálně pracuje, dokážou ve svým vývoji ujít velkej kus cesty. Jen bych si asi hodně oťukala, jestli je tam vyhovující personál. V souvislosti s tímhle problémem si vzpomínám na mojí profesorku pedagogiky. Ta nám v průběhu těch iks let stále říkala, že "Defekt sám ještě nemusí u dítěte vyústit v defektivitu, pokud se s ním speciálně pracuje" a sama jsem zjistila, že je to skutečně pravda.

Takže, kočičky moje, moc všem přeju, aby měly zdravá dítka, protože jestli bude mít samý jedničky, není zas až tak důležitý. Myslím si, že máš Romí pravdu v tom, že člověk prostě musí přemejšlet pozitivně, protože pokud v sobě bude přikromvat všechny tyhle strachy, promění se ve skutečnost.

Dneska už vím, že život bez dětí by byl neskutečně smutnej a prázdnej.

Měj se krásně Romí - i Vy ostatní se mějte krásně pa pa Rozárka :o)

Takze napred zdravim Rozarku a predem dekuji Rozarko moje,ze jsi to obajsnila!!!Ano presne tak jsem to myslela,jak to Rozarka napsala!Kdyz na zenskou prijdou matersky pudy,tak se neohlizi vubec na nic!Mam kamaradku a ta potratila v 6 mes tehotenstvi a ma sniz funkci š.ž!Pak otehotnela znovu a ma naprosto nadhernou holku a hlavne zdravou!Ted je opet tehotna a termin porodu ma za mesic!Zatim je vse v poradku!!!Mila Petro,nemyslim si,ze bych byla nezodpovedna....jen opravdu kazdy jak tady je,pise svoje postrehy a zkusenosti!Me dceri je 8 roku....rozhodne nema snizene IQ a ani netrpi kretenismem!Je nejlepsi ve tride ,pocita tak rychle,ze tomu pani uc nemuze ani verit!Je strasne chytra bystra a sikovna a ja jsem pysna na to,ze ji mam!!Zadny doktor Ti nerekne nebud tehotna,protoze nikdo nevi ,jak se plod bude vyvijet!Doktor Te muze pripravit na rizika,ktery se muzou stat!!Vidis,Ty sama pises,ze chces mimco,ale ze do toho nepujdes!A zrovinka Ty ,kdyz otehotnis muzes mit to neuzasnejsi ditko na svete,ale kdyz do toho nepujdes kvuli obavam a strachu ,tak to vlastne nikdy nezjistis!Ja mam kamaradky dve a ty maj postizeny dite,ale taky maj dalsi deti a ty jsou naprosto v poradku!A hlavne tihle rodice nemaj zadny zdravotni potize a prece maj postizeny dite!Takze myslim,ze tohle opravdu nikdo nemuze vedet a ni tusit,jak to dopadne!
Ja jsem chtela Martinu podporit a moc ji to mimco preju!
Kdyz ja jsem chtela mimi,tak jsem se strasne tesila a vubec jsem si nepripoustela,ze by se mohlo neco stat!Myslet dopredu negativne asi neni moc dobry,protoze s takovouhle by clovek opravdu nikam nedosel!Takze jestli jsem Te Petro nejak rozcilila,tak to nebylo umyslne!
Taky chci rict a mozna tim opet nekoho rozcilim,ze kdybych byla tehotna a zjistilo se v prubehu tehotenstvi,ze dite bude postizene a pokud by to slo,tak rozhodne pujdu na potrat!Ano mela bych rada dite i kdyby bylo postizene,je to kus me!Jenze cely zivot bych byla nestastna z toho,ze to dite nemuze vnimam svet takovy jaky je a stejne z toho zivota nic nema!
Kdyby se mi narodilo dite postizene a v tehotenstvi by se na to neprislo,tak to dite budu milovat a vychovat a urcite bych je nedala do ustavni pece!
Vlastne ani nevim proc to sem pisu....
Preju vam vsem krasnej den.....Mejte se jak nejlip to jen pujde!!!!Papa R

PS:Rozarko....dekujuuu!!!

Ahojky Petro,
díky moc za nás za všechny za Tvůj příspěvek. Taky jsem kdysi pročetla spoustu diskuzí a hodně dotazů se točilo hlavně kolem toho, že ty ženy, který měly sníženou funkci ŠŽ - tak opravdu měly nějakej čas problém s otěhotněním, ale jak je to s vývojem plodu, to jsem se dozvěděla až od Tebe. Víš, Romča to určitě nemyslela špatně, když říkala, jdi do toho. Ono, když na ženskou přijdou mateřský pudy, tak je ochotná otěhotnět i s tím rizikem, že se možná něco nepovede. Já se nikdy touhle problematikou zas tak moc nezabejvala, protože já už dítě mám a ve svých bezmála 42 už žádný neplánuju, ale kdybych o tom uvažovala - teda kdybych byla podstatně mladší, určitě bych si zjistila spoustu informací o tom, jaká rizika hrozí. No a to samý dělá asi Martina, proto tu vznikl ten její dotaz a určitě to konzultuje i s lékařkou. Máš určitě pravdu v tom, že co doktor, to jinej názor a názory těch obstarožních páprdů, který razí teorii o tom, že matka bude mít ráda i postižený dítě, to je teda fakt otřes!!!! To je TO, co mi přijde nezodpovědné. Tady na diskuzi je parta lidí, kteří nejsou lékaři, popisujou tu svoje problémy, příznaky a to, čím je ŠŽ trápí a do diskuze příspívají svými názory, postřehy a zážitky s touto nemocí. Takže každej, kdo je jenom trochu při smyslech si to přečte, udělá si svůj vlastní úsudek a vyhodnotí to nějak, ale určitě to nemůže brát tak, jakože Romča řekla: "Jdi do toho" a tak teda do toho bezhlavě půjde, protože Romče se narodilo zdravý miminko, tak to tak můžeme brát plošně.

Ono, ruku na srdce, mám dost známejch, kde oba rodiče jsou naprosto zdravý a přesto mají postižený dítě. To by pak nemohl rodit nikdo, ze strachu, že se mu zrovna takový dítě narodí, protože genetický vyšetření nedělaj přirozeně každýmu, jen rizikový skupině.

Bylo by ideální, kdyby byly samý dobrý doktorky, který podaj ty správný informace a pak je to na zvážení rodičů, jestli do toho přesto půjdou nebo ne.

Díky moc za příspěvek, Martina si ho určitě přečte a prokonzultuje s doktorkou - ta ŠŽ je prostě docela zlobivá mrška, co?

Přeju všem, aby byli zdraví a nemuseli se se štítnou žlázou trápit - ahojky Rozárka

Při snížené funkci štítné žlázy hrozí mentální poškození dítěte - hyperaktivita, snížené IQ až kreténismus, takže rada "prostě do toho jděte" rozhodně není na místě !!! Dejte na doporučení doktora (lépe doktorky). Sama chodím na Homolku a beru 125mg Euthyrox a "prostě" bych do toho našla, i když se v tuto chvíli také rozhodujeme. Když to doktorka schválí, další (kromě dávkování léků) necháme na přírodě... Snížená funkce nemá vliv na otěhotnění, ale na vývoj mimča. Embryo do 3 měs. nemá vlasní štítnou žlázu, je závislé na matčině. Když ta není schopná vyrábět hormony ani pro sebe, na dítě "nezbude" a dávka se nedá doknekonečna zvyšovat kvůli srdci (i zdravému). Dokrorka mně také říkala, že "co doktor, to názor". Že staří praktikové (chlapi) mají názor "matka bude mít ráda i postižené dítě" a ženské, endokrynoložky, že je dost práce i se zdravým dítětem. Tohle si musí každý rozhodnout sám. Každá z nás má jiné hodnoty, takže udělovat paušální rady "jdi do toho - nechoď do toho" mně přijde hodně nezodpovědné.

Ahojky Alkaz,
moc Tě zdravím a chápu, že návštěva u doktora v Německu je asi tak trochu taky o penězích, viď? Ale určitě tam zajdi, protože pokud Ti je tak jak popisuješ, tak tu léčbu prostě potřebuješ. Já jsem například byla teď odpoledne u vody a mně to opravdu nic nedělá - dokážu bejt pořád celkem energetik, takže na mě se to vážně nijak neprojevuje. Držím Ti palečky a přeju Ti, aby Ti bylo líp a líp, abys narazila na fajn doktora a neměla z toho ze všeho v hlavince chaos a hlavně pocit, že jsi na to sama!!! pa pa Rozárka

Ahojky Marti,
tak koukám, že Romča odpověď na Tvůj dotaz skvěle vyřídila - co jsem tak četla okolo otěhotnění s nemocnou štítnou žlázou, tak co člověk, to jinej názor. To proto, že jsme všichni prostě jiní a náš organismus prostě reaguje jinak, než organismus někoho jinýho. Občas se stalo, že ty holky, co hodně chtěly otěhotnět, že jim to hned nešlo, a tak nezoufej, pokud to nevyjde hned napoprvé. Jak píše Romča, určitě bys to měla prokonzultovat s Tvým lékařem, aby včas upravil dávky léku. Já pevně věřím, že se všechno podaří, nestresuj se z toho, když to hned nevyjde, to by se organismus zrovna zasek, takže nech to hezky plynout, poraď se s doktorem a uvidíš, že budeš mít krásný miminko - není vždycky podmínkou, že musí zdědit tuhle nemoc, ale jak říká Romča, ta pravděpodobnost tam je. Držím palečky a přeju hodně štěstí!!!! pa pa Rozárka :o)

Ahojky Romí,
taky Tě moc zdravím, jak to, že nemáš co psát???? POkud Tě nic netrápí, tak to mě samozřejmě obrovsky těší, ale že bys neměla žádný zážitky? :o))))))). Až budeš mít tu správnou náladičku, tak určitě napíšeš - nech to uzrát a já se budu těšit, jo? Taky Tě mám ráda a těším se na zprávičky od Tebe - no - Honzík měl první týden asi zimu, ale teď už tam má určitě krásně :o) Měj se prima - pa pa Rozárka :o)

Ahoj Martino....Ja se lecim se stitkou uz od svych 14 let,otehotnela jsem ve 20 a trvalo nam to asi pul roku,tehotenstvi probihalo bez komplikaci!Rodila jsem cisarem pro porod koncem panevnim,takze kdyz to neslo tak me smikli!Po domu tehotenstvi mi byli zvyseni davky Euthyroxu,po porodu mi byli opet snizeny!Mam dceru takze je velka pravdepodobnost,ze stitka je dedicna a ona ji asi bude mit taky!Zatim se to neprokazalo,ale treba az prijde puberta tak tam je ta pravdepodobnost dost velka!Jinak mimco vam moooc preju,ale pokud to mimco moc chcete,tak do toho proste jdete jinak vlastne nezjistis nic o tom jak to bude probihat!U nikoho to neni stejny!Zenska muze byt sebezdravejsi a otehotnet muze klido az za rok!Tak hura do toho!!A klido to prokonzultuj s doktorem,podle me by to tvuj endokrinolog mel vedet,ze se chystate poridit si mimco!Me se doktor taky pta!Myslim,ze pokud otehotnis,tak te na kontroly budou zvat casteji a budou si te hlidat!Tak papa Romca

Rozarko-zdravim Te!Nepisu,protoze vlastne nemam ani co!!Ctu vas ,ale porad!!Myslim na Tebe a i na Honzika,jak se asi ma v laznich!!!!Tak papa Mam vas rada!!!!R

Ahoj,

uz od svých 17 let (nyní je mi 23 let) se léčím se sníženou funkcí štítné žlázy (chronická autoimunní thyreoditis) na endokrinologické klinice v Praze.
V následujících měsících bychom se s přítelem chtěli pokusit o děťátko.
Chtěla jsem se zeptat někoho z Vás, kdo s tím měl nebo má nějaké zkušenosti - budu mít nějaké problémy s otěhotněním? Bude moje nemoc ovlivňovat psychický i fyzický vývoj mého dítěte v době těhotenství i po porodu??

Děkuji za radu

Ahojky Rozarko a Honziku,

diky za odepsani. Ted momentalne jsem byla asi 10 minut na zahradce a povesila jsem pradlo a presadila jednu kytku. Nic tezkeho. Ale jsem mokra, jako bych absolvovala maraton. Musim zajit urcite k doktorovi, protoze kazdy rok je to horsi a horsi. Ja ted bydlim v Nemecku a tady jsem jeste na kontrole nebyla. Budu muset to ale udelat. Treba se uz skutecne trefi do spravne lecby. Je to des. Jdu do sprchy, jinak se asi roztecu. Jsem desne prehrata. Ze srdcem nic nemam, EKG mi delali letos na jare a bylo vsechno OK. Spis mam tlak taky nizssi jako Honzik. No budu Vas informovat hned, jakmile navstivim lekare tady. Preju vam spokojeny a bezproblemovy zivot se stitnou zlazou. Pa a hezke leto

Tak dneska mi to jde :o). Já jsem totiž v tom předešlým příspěvku, Benzi, napsala omylem Tvoje oslovení do jména a takhle to dopadlo - nezlob se :o))))

Ježíš - ten příspěvek z 13.6. ve 13:05:10 byl od ROZÁRKYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYY

Víš, mě život naučil, že prostě doktoři jsou občas fajn, ale nelze jim bezmezně věřit, čímž přirozeně nechci zpochybňovat diagnozu Tvojí doktorky, ale prostě já bych se asi ještě pořád "prala", jestli je to ten správnej výraz. Asi se hůř smiřuju s určitejma informacema nebo prostě - tohle není můj připad, tak to je opravdu těžký hodnotit. Já si připadám, že sem v podstatě ani nepatřím, a tak nemůžu se ani vyjádřit k dotazu, co se děje při změně dávkování, protože já nic nikdy nezměnila.

Každopádně Ti přeju, aby Tě žádná taková ošklivá prognoza nepotkala a aby Ti nebylo špatně - moc Tě zdravím - Rozárka

Rozárko,
napřed jsem v léčitele doufala taky a pár jsem jich i absolvovala. Prošla jsem tehdy snad stovku nejrůznějších stránek našich i cizích a na všech se shodovali, že se to už žádnou nemedikamentozní nebo prostě přírodní léčbou nedá ovlivnit - hormon se prostě musí dodat. O tom, že je moje štítka nefunkční, mi řekla doktorka, na sonu je prý vidět už jako zčernalá, jen ještě neodumřela. Mne štve jen ta houpačka. Snad to byla opravdu moje chyba v dávkování a nebude se to často opakovat. Protože jsem v lékařské literatuře našla i to, že časté opakování vyvolává podezření na zhoubné děje, které nemusí být jinak patrné, štítka musí tom případě pryč. Ale to, věřím, nebude můj případ.
A ještě jsem se chtěla zeptat - při změně dávkování, neprojevuje se u vás něco podobného viroze?

Já Ti rozumím, Benzi - taky já jsem před rokem dorazila sice jen střední školu, ale stačila - nikdo nás tam nešetřil a to mi asi taky nepřidalo. Ano - v diagnoze mám Hashimoto, ale jak říkám, moje štítka funguje normálně, všechno je jenom o psychice!!!! Je těžký s Tebou vést rozhovor, když já jsem na "druhý straně břehu" :o). Mám na mysli to, že věřím v něco jinýho kočičko a hlavně nepřistoupím na fakt, že Tvoje štítka je zničená a moje už vůbec ne. Kdybys chtěla, dám Ti kontakt na tu mojí léčitelku - nic není ztraceno - já ty prášky na doživotí určitě nemám :o). Měj krásnej sluníčkovej den - ježíš - dneska je tam léto :o) pa pa Rozárka :o)

Rozárko,
já jsem si svých před tím shozených skoro 15 kg taky tvrdě odmakala a pomohla mi změna stravy. Máš vlastně Hashimoto nebo jen sníženou činnost? Hashimoto jednou=navždy zničená ŠŽ. U mne to není žádná depka, věšení hlavy apod. Já jsem slušně řečeno naštvaná. Nejsem žádný bolestín, nikdy jsem si žádné zdravotní potíže nepustila blíž k tělu, jsem zvyklá, že mne poslouchá a já mu za to příliš neubližuji, žiji celkem zdravě.
Taky si říkám, že ta ŠŽ je cena za vysokou školu, kterou jsem na podzim dorazila. Co si budeme líčit - víš, o čem mluvím.
Prostě jsem se smířila s tím, že budu brát celý život prášky a čekala jsem, že to bude stačit...

Ahojky Benzi,
no - já věřím tomu, že můj momentální stav nemá na vině žádný momentální zlepšení. Ani se zvyšováním dávky léku se totiž můj stav kdysi vůbec neměnil. To, že jsem tak zhubla, opravdu nemá na svědomí "dobrá nálada" mojí štítky, ale díky té léčitelce jsem od základů změnila jídelníček a tím se probral i můj metabolismus z letargie.

Je asi problém najít toho správnýho léčitele Benzi - já jsem prostě asi měla štěstí. Nehledě na to, že od tý mojí léčitelky vím, že štítku v podstatě ani nemocnou nemám. A psychika? Ta je u tohohle všeho to nejdůležitější. Neuměla bych si jinak vysvětlit, že před půl rokem jsem měla v každým laloku uzel a po půl roce tam nemám nic. Měla jsem věčně bolavá a zablokovaná záda a dneska jsem v pohodě. Dřív bych za větrnýho počasí nemohla vystrčit ani hlavu z balkonu a dneska je to úplně jedno. Šálu jsem kdysi nosila celoročně kvůli permanentně bloklýmu krku a dneska mi může vítr foukat na krk ostopéro a nic se neděje.

Takže netuším Benzi, jakou Ty jsi udělala zkušenost s léčiteli, já prostě udělala tuhle a tak se cejtím, jako každej jinej zdravej člověk kolem mě. K těm shozeným kilům jsem určitě nepřišla jako slepej k houslím - to vůbec ne, jako třeba popisuje Romča, že kolikrát stláská kde co a zhubne pět kilo, ale prostě na základě Bio stravy, tedy stravy bez chemie, neboť se všemi těmi konzervanty, éčky apod. si moje tělo nejspíš nedokázalo vůbec poradit.

Takže Benzi, nevěš hlavinku, bude zase dobře, taky jsem chodila v začarovaném kruhu, než mě z něho ta dobrá duše vyvedla :o). Měj se moc fajnky - pa pa Rozárka :o)

Rozárko,
díky za účast. Ještě v únoru bych odpověděla tak, jako ty. Byla jsem prostě vysmátá, pohublá, plná energie a myslela si, že už to mám vychytané. To je právě zrada Hashimota. Klidně ti udělá za rok kotrmelec a začínáš znovu. I já jsem přestala sledovat odborné stránky - i tady jsem se několik měsíců neukázala, člověk prostě rád zapomene...
Jsem zase tlustá chodící mrtvola (naštěstí bez depresí) a budu čekat, až silnější prášky znovu zaberou. Ale fakt by mě štvalo, kdyby se tato houpačka pravidelně opakovala. Několik léčitelů jsem zkusila také, ale pomohou jen tehdy, když máš prostě sníženou činnost ŠŽ. Chronický zánět, kdy už štítnice nepracuje, mohou ovlivnit asi tak, jako rakovinu. Tedy už snad jen psychiku.

Rozárko, přeji ti, aby ti to zlepšení vydrželo napořád.

Ahojky Benzi,
moc Tě zdravím, ale asi Tě nepotěším v tom směru, že bych byla nějak fundovaná v diagnoze Hashimoto. To bohužel nejsem a víš, ty doby, kdy jsem lítala po diskuzích a zjišťovala každou novou informaci - už mám za sebou - už se tím prostě nezabývám.

Moje zhubnutí se neodvíjí od správně nastavené dávky léku, ale od chvíle, kdy jsem se spojila s jistou léčitelkou. Nechci vypadat jako dealer přes léčitelky - to vůbec ne, ani to nikomu nevnucuju, jen se Ti snažím vysvětlit, co se stalo, že se můj zdravotní stav po všech stránkách takhle zlepšil.

To bylo v době, kdy jsem měla spoustu zdravotních problémů a lékařská neúčast na nich mě dokopala k tomu, abych svůj osud vzala do svých rukou. Měla jsem deset kilo navíc - ve štítce dva uzly a dneska je to tak, že těch deset kilo je dole, ve štítce žádný uzly nemám a je mi hej. Párkrát, ještě předtím, než se můj metabolismus vůbec probudil k životu jsem měla tisíc chutí ty prášky (75 Euthyrox) hodit do kýble, ale neudělala jsem to. Dneska tu samou dávku beru taky, ale mám pocit, jako bych každý ráno polykala lentilku. Věřím, že jednou se obejdu i bez týhle lentilky, ale víš, je mi to celkem jedno momentálně, jestli to beru, prostě na to nemyslím, ráno polknu lentilku a čus - život jde dál :o).

Nechci vypadat jako někdo, kdo našel to pomyslný světlo v tunelu a teď je vysmátej, ale co se týče různých odborných diskuzí na tohle téma, já to vnímám asi takhle: dokud jsem neměla počítač a internet, měla jsem čtyři zakrslý králíčky, který byly dlouhá léta zdravý, občas měly po něčem průjem, ale jinak byly v pohodě. Když jsem teda našla kouzlo internetu a začala navštěvovat stránku o králíčkách, zjistila jsem, že co když ten průjem není po zelenině, ale co když má můj králíček kokcidiozu, o který tady všichni píšou a funguje jako noční můra??? Přeléčila jsem tedy králíčka proti kokcidioze, ale on měl průjem dál. Celá zděšená, že králíček asi brzy umře, jsem nakonec přišla na to, že mu prostě nesedí ty výběrový granule s thymiánem :o) a to bylo celý kouzlo :o). Přestala jsem je dávat a bylo po problému. Takže - chci tím říct, že spousta diskuzí může bejt přínosná, ta diskuze o králíčkách zrovna tak. Když mi pak stářím umíraly, ty lidi mě tam hodně podrželi. Ale já jsem přišla na to, že jít v něčem hodně do hloubky, pitvat se v tom, může bejt kolikrát i na škodu. Takže občas stačí jen potěšit - "pohladit" - rozveselit a je to kolikrát lepší, než tisíc definic na různě popsanej problém.

Určitě není v pořádku, že sis nahradila nižší dávku léku za vyšší, ale pokud Ti to navrhovala sama doktorka, myslím si, že se nic tak hroznýho zase nestalo. Je to hodně o psychice. Člověk ví, že udělal něco co neměl a tak se mu zákonitě přitíží, čímž nechci Tvůj problém bagatelizovat, to určitě ne. Já sama jsem si na sobě vyzkoušela, co takovej stres se mnou dokáže udělat. Dneska už se snažím se do takový situace vůbec nedostat, protože vím, že si tím jedině ublížím.

Takže Benzi, i když jsem Ti nedala žádnou odbornou radu, aspoň jsem Ti vyjádřila svoje pocity okolo ŠŽ a tak můžu jít spát s pocitem, že i když jsem Ti nejspíš moc nepomohla, alespoň jsem - pevně doufám, neublížila :o).

Přeju Ti, aby ses brzy cejtila mnohem líp, aby Tě sluníčko zahřálo, protože se má konečně oteplit a když ne, tak já to třeba řeším solárkem :o).

Měj se čím dál tím líp - posílám moc pozdravů - jedno pohlazení a držím palečky - pa pa Rozárka :o)