Jak čelit své duchovní krizi
Například člověk, který celý život trpí strachem z uzavřených prostor, může během duchovní krize znovu prožít svůj porod, a to plně s intenzivními pocity dušení a živými představami úzkých a těsných cest; poté jeho klaustrofobie může zmizet a on pravděpodobně dojde k poznání, že se jednalo o vzpomínky na vlastní zrození, které po léta zůstávaly pod povrchem jeho vědomí a jež mu zabraňovaly vstoupit do výtahu nebo letadla. Tím, že se těmto vzpomínkám v celé jejich složitosti postavil, odstranil je ze svého nevědomí. A byly-li jednou plně odstraněny, již se nikdy nevrátí.
S největší pravděpodobností budete považovat za nezbytné a opodstatněné zabývat se rozsáhlou škálou emocí, prožitků a energií, které se mohou během duchovní krize vynořit na povrch. Někdy nebudete mít jinou možnost než jim čelit tak, jak se vynoří. Můžete mít pocit, že vás zcela pohlcují, že nejste s to zvládnout jejich kolísání. Můžete také přijít na to, že když vás tento proces příliš nepřemáhá, je užitečné najít si nějaký nenásilný způsob, který by vám pomohl postavit se vašim prožitkům a umožnil vyjádřit síly a emoce spjaté s prožitky.
Existuje mnoho způsobů aktivního přístupu k jednotlivým fenoménům vaší duchovní krize v době, kdy se objeví. Některé z těchto přístupů zahrnují vyhledání účinné terapie, odborné rady, připojení se k podpůrné skupině, účast na pravidelných duchovních cvičeních vedených obeznalým učitelem a práce se zkušeným terapeutem, pracujícím s tělem („body worker“). Takový druh pomoci je velmi důležitý a často také skutečně nezbytný.
Následující rady mohou být užitečné zvláště těm, jež duchovní krize nepřemáhá natolik, aby si nemohli pomoci sami. Jestliže však máte pocit, že jste vydáni napospas velmi silným emocím a prožitkům, doporučujeme vám, abyste vyhledali pomoc člověka, který vám rozumí.
Poslouchejte evokativní hudbu a vyjádřete své emoce a prožitky pomocí zvuku a pohybu. Vyberte si hudbu, která vaše prožitky zesílí. Lehněte si na postel nebo na podlahu a dejte pocitům volný průchod. Možná budete plakat nebo křičet, třást se, zpívat nebo se různě pohybovat. Takové projevy často přinášejí významnou dočasnou úlevu. Možná zjistíte, že stejného účinku lze dosáhnout jógou či tancem. Je důležité, abyste během pohybu udrželi pozornost soustředěnou do nitra, aby nedošlo k narušení vnitřních proti vnějším okolím.
Aktivně pracujte se svými sny. Tak můžete získat vhled do svého vnitřního světa, vidět, jak působí a co je v něm obsaženo. Sigmund Freud, otec psychoanalýzy, nazval sny „královsku cestou do nevědomí“. V době duchovní krize jsou sny často pokračováním nebo dovršením prožitků, které probíhaly v bdělém stavu. Během spánku mohou někdy přijít odpovědi, které jste marně hledali. Sny v sobě často mohou skrývat poučení nebo předpověď. Nechávejte si u lůžka zápisník a pravidelně si zapisujte sny, když se probudíte, buď ráno, nebo uprostřed noci. Vyšetřte si během dne klidnou chvilku, kdy si můžete pohrát se snovými obrazy a třeba je i nakreslit. Ptejte se sami sebe, co obrazy představují nebo zaveďte rozhovor se snovými postavami. Pátrejte ve svém nitru po významu a původu vyjádřených pocitů a sledujte odpovědi, které vás budou napadat.Můžete si najít druhého člověka, jemuž budete sny pravidelně sdělovat. Pro práci se sny je nejlepší, když jde o člověka, který vás má rád, ale zároveň si dovede zachovat objektivní nadhled. Existuje mnoho dobrých knih poskytujících instrukce k práci se sny, např. kniha Patricie Garfieldové Creative Dreaming (Kreativní snění).
Praktikujte umělecké vyjádření. Pomůže vám zpracovat vaše prožitky a porozumět jim tím, že je budete mít možnost nazřít z vnějšku. Kreslení, malování a modelování vám také umožní usměrnit silné tělesné a emoční síly, můžete přitom také objevit některé nové aspekty vašeho já. Velký španělský malíř Francisco Goya popsal způsob, kterým dosáhl větší vlády nad svým dramatickým vnitřním životem tím, že přenášel obrazy ze svého nitra na plátno.
Pro takovýto umělecký projev není zapotřebí talent. Způsob vyjadřování je mocným nástrojem, který vám pomůže nahlédnout do velmi dynamického a často spletitého procesu. Vzhledem k tomu, že živá vizuální představivost hraje často ve stavu duchovní krize velkou roli, může pro vás být výtvarné ztvárnění vašich vizí velmi významné. Není vůbec důležité, zda vaše obrazy mají podobu figurální kompozice nebo abstraktních tvarů či hry barev. Někdy vám vaše výtvory nebudou zprvu dávat žádný smysl, ale po určité době se mohou stát důležitou pomůckou pro porozumění vašeho prožitku. Někteří lidé si vedou složku s obrázky, stejně jako si jiní vedou deník, a každý den začínají nebo končí kresbou či malbou.
Velmi uspokojivým způsobem vyjádření emocionálního i fyzického hnutí v procesu duchovní krize může být práce s hlínou. Tento tvárný a hmatový materiál může poskytnout významný průchod intenzivním pocitům a energiím a možnost trojrozměrného zpracování vašim obrazům dodá novou perspektivu. Pokuste se při práci s tímto materiálem v období duchovní krize, stejně jako u ostatních uměleckých výrazových forem, soustředit spíše na vlastní proces tvorby a na vlastní vhled, který tato práce přináší, a nestarejte se o výsledek.
Věnujte se soustředěné meditaci. Soustředíte-li se na své prožitky, pomůže vám to získat vhled do určitých oblastí procesu, kterým procházíte. Mnoho meditujících se soustřeďuje na dech, plamen svíce nebo na slova posvátné mantry, aby zklidnili svou mysl a otevřeli se hlubším niterným oblastem. Tento přístup, ačkoli je v mnohém podobný, má jisté odlišnosti: používáte při něm tělesného a emočního uvolnění, abyste získali hlubší, širší nebo jasnější pochopení jisté otázky, obrazu, emoce nebo problému, který při stavu duchovní krize vyvstal, nebo abyste se dokázali pohnout z místa, na němž jste uvízli. Tento přístup vám také může pomoci dovršit zážitek, který jste nemohli plně zakončit.
Zůstaňte ležet po probuzení v posteli nebo si lehněte na zem, pusťte si klidnou hudbu, uvolněte se a dovolte své mysli, aby si procházela některými vizuálními obrazy, fyzickými pocity, emocionálními stavy a vzpomínkami, které se ve vašem vnitřním procesu dostaly do popředí. Pokud si chcete ujasnit nějaký aspekt nebo námět ze své pouti, nenásilně se k tomu zážitku vraťte, znovu si jím projděte a ptejte se: „Co vidím kolem sebe?“ Jak na to citově nebo fyzicky reaguji?“ „Co mi to říká?“ Když začnou přicházet odpovědi, umožněte jim, aby vás přivedly k novému vhledu a hlubšímu porozumění sebe sama.
Pokud přijde čas meditaci ukončit, postupně se vracejte do každodenní reality a dopřejte si dostatek času na završení celého prožitku. Začnete-li vnímat místnost, v níž se nacházíte, pozvolna se pohněte a protáhněte si celé tělo. Až otevřete oči, můžete se pokusit nakreslit nebo popsat, co jste právě viděli nebo cítili.
Toto cvičení je založeno na podobných principech jako „aktivní imaginace“ - metodě, kterou vyvinul C. G. Jung pro práci se sny. V aktivní imaginaci se vracíte zpět do snu a prožitkově jej rozvíjíte. Obsah tohoto procesu je poté analyzován za pomoci terapeuta. S touto technikou se můžete podrobněji seznámit v knize Barbary Hannah Encounters with the Soul: ActiveImagination (Setkání s duší: Aktivní imaginace).
Vytvořte si jednoduché osobní rituály. Mnoho lidí tak činí proto, že jim to pomáhá přenést se přes obtížná stadia transformačního procesu, a obvykle postupují podle různých duchovních tradic. Praktiky jsou někdy velmi osobní a nemusí se hodit pro každého . Můžete si například vyzkoušet tuto očistnou meditaci během delšího sprchování: postavte se pod proud vody a představujte si, jak voda zcela protéká vaším tělem a myslí, očišťuje vás od zbytků všech negativních emocí a odnáší je do odtokové roury. Podobnou medici lze také provádět s představou ohně. Při pohledu do plamenů v krbu si představujte, jak vás obklopuje a proniká vámi žár a síla ohně, přičemž stravuje veškeré vnitřní překážky, způsobující vaše obtíže.
Může vám pomoci, když si při meditaci představíte úlevu ve svých těžkostech tím, že je předáte vyšší moci nebo požádáte o pomoc větší sílu. Můžete si například představovat, jak odevzdáváte své problémy nesmírným prostorům: poušti, oceánu, Zemi nebo nekonečným prostorům vesmíru. Představte si, že stojíte na útesu nad širým oceánem a držíte velký pytel obsahující všechny vaše problémy a bolesti, potom se dívejte, jak vrháte své břímě do vln a jak při tom zvoláte: „Prosím, přijmi je.“ Při jiné technice se můžete obklopit imaginárním bělostným nebo tmavomodrým světlem jako štítem, který vás bude chránit před násilnými vlivy nevítaných komponentů.
Snažte se objevit tvůrčí přístup k hledání cest, které vám usnadní situaci. Když budete pevně věřit ve vámi zvolenou techniku, bez ohledu na její druh, pak také fungovat bude. Snad je to tím, že aktivní účast na procesu, který může být někdy zmáhající a nezvladatelný, poskytuje člověku pocit úspěchu a spolupráce.
Zdroj: Stanislav a Christina Grofovi - Nesnadné hledání vlastního já
Komentáře
A způsobit ji rozdíl mezi tím, čím bych měla být, a tím, čím jsem. V dětství jsem neměla možnost stát se sama sebou a vytvořila jsem si tedy falešnou alternativní osobnost. A tu nyní postupně odkládám a vracím se jaksi ke svým kořenům.
rozdíl právě asi není v mém případě žádný.
Ludi,
je mi 42 skoro na fous. A taky doufám, že bude líp, nějaké kladné výsledky už se ale dostavují. Tak ať nám to dopadne co nejlíp.
mně to začínalo taky kolem čtyřicítky a po ní - než jsem si uvědomila, co se vlastně děje. Je to proces. Neměnila bych i za tu cenu, kterou to stálo. Nyní již vidím světlo na konci tunelu a troufám si říci, že jsem se hodně proměnila a hlavně je to cesta, po níž jdu dál a dál.
rozdíl právě asi...pokud máš duševní problémy, léčí je psychiatr. Duchovní problémy se týkají víry.
To-"čím jsem a čím bych měla být..."!
o to, o čem píšeš, u mně vůbec nejde. Soudím, že o věci nemáš ponětí.
Gerto,
je to obtížné krátce popsat. Prostě jako by všechno, co mně v minulosti v životě podpíralo, postupně odešlo do ztracena, a mně nezůstalo vůbec nic, co by mi naznačovalo, jak dál... Ne že bych nevěděla, co chci, jen nevím, jak k tomu dospět. Tak se nějak udržuji v chodu setrvačností, nějak se pokouším zvládat své strachy, a doufám, že se časem dostaví nějaké východisko.
A hledám nějakou pomoc-teď jsem byla u dr. Lebenharta (napsal knihu Svlékl jsem bílý plášť, kterou jsem četla a moc se mi líbila) a dostala konstituční homeopatikum a autopatii. Tak teď budu pozorovat, jestli mně to nějak posune.
Mému současnému stavu předcházelo dost intenzivní emoční léčení. Zbavovala jsem se starých negativních emocí a bylo to velmi vyčerpávající, ale cítila jsem stále nějaký posun někam. Dnes není můj stav zdaleka tak náročný, leckdy už je mi dost dobře, ale právě necítím ten posun, mám nepříjemný pocit, že jsem se nějak "zasekla", a to už celý rok...
Napiš také něco o sobě.
A nejen ty, napište všichni, kteří prožíváte něco podobného.
o to, o čem...Jsem na tom podobně, i když osudy máme jistě rozličné.I mně odešlo nebo bylo z mé vůle "odejito" všechno, co mne kdysi dělávalo člověkem veselým a často i šťastným.
I u mne nic nenaznačuje, jak dál a žiju jak robot, setrvačností. Mám však kolem sebe
hrstku těch, kvůli kterým nemohu žít po svém , a také řetěz povinností, které neumím setřást. Neumím opustit ač bych ráda, neumím zaměnit rutinu, ač bych také ráda. Bludný kruh. Čekám na "zázrak".
Příčiny jsou však hmatatelné, jasné, proto u mne nějaký druh léčby by byl zbytečný, mám své úzkosti a strachy prostě z toho, co je dané, určité, nejsou to démony...
Moc zdravím všechny podobně "postižené".
Těžko se o tom všem píše.
možná bys měla vyhledat nějakého dobrého psychoterapeuta a pár hodinek s ním strávit. Třeba by ti poskytl nějaké dobré rady, ukázal by ti jiný pohled na věci, posunul tě někam dál. Ať už jde o krizi středního věku nebo o něco jiného. Třeba by se ti ulevilo. Za zkoušku nic nedáš.
I zázraku se musí jít trochu naproti, myslím.
Máš aspoň kámošku, se kterou si o tom povídáte? To je hodně důležité. Já ji mám, léčí se z něčeho podobného, i když v mírnější podobě, a tak si navzájem rozumíme.
Já bych byla třeba celkem ráda, kdyby mé problémy byly krizí středního věku... to je známá věc a dá se řešit. Bohužel, moje psychiatrička to vyloučila. Ostatně si myslím, že s krizí středního věku bych si poradit dokázala bez potíží-proti mým současným potížím by to byla brnkačka...
zdá se, že si s krizí dokážeš dobře poradit.
Já jsem se okolo čtyřicítky také trochu změnila a přeorientovala, našla jsem si pár nových věcí-ráda bych sice dělala víc, ale bohužel na to nestačím. Ale i to, co mám, je fajn. Je asi normální, že se člověk změní a začnou ho přitahovat trochu jiné věci.
Taková dobrá kávička z kvalitního přístroje-lahoda! Také ji lidem připravuji.
Díky za tvá slova, od mužskýho si cením, co jsi tak velmi upřímně napsal.
možná bys měla...Šárí, se mnou nikdo, ani psychoterapeut "nehne". A kamarády, převážně optimisty,
v tomto stavu nevyhledávám ani nezvu, jsou naprosto "jinde"... Po dříve bohatém životě volím ústraní, tam si se sebou "rozumím nejvíce".
Jinak je všechno marné, všechno jsem vyzkoušela, věř mi...
taky jsem si dlouho myslela, že se mnou nikdo nehne... a vida, nakonec se jedna terapeutka našla. Používala trochu netradiční metody-a těmi konečně dokázala proniknout skrze mou bariéru. Tedy měla to se mnou těžké (a já s ní taky), ale někam jsem se přece dostali. A naučila mně hlavně to nevzdávat a pořád doufat a hledat. Dnes už k ní nechodím, potřebuji jiný druh péče, ale hlavně díky ní jsem tak nějak pořád na cestě, i když s dlouhými zastávkami.
Taky špatně snáším některé optimisty... takové ty vlezlé a hlučné. Asi to vyplývá přirozeně z mé životní situace. Ale můj přítel je taky optimista a snášíme se velmi dobře :-))) Sama v poslední době už nějaký optimismus taky nalézám, zaplaťpánbůh.
taky jsem si dlouho...Jo, já taky nesnáším takové ty vlezlé optimisty, kteří jsou, okamžitě, s každým kámoši. Tihle lidé to sice mají v životě jednodušší, ale že bych si musel jít lehnout, když na nějakého takového narazím, to bych říct nemohl. Nehledě na to, že za těmito lidmi většinou není vidět vůbec nic, žádné výsledky.
taky jsem si dlouho...Přeju ti to i závidím. Se mnou Šárí "nepohne" opravdu nikdo,nemusíš mi věřit, ale já to vím.A hledám, už hledám roky nejen u lidí, ale i v knihách a i třeba u věřících, zda bych nenašla někoho nebo něco, kdy bych si řekla: "Ano, to je ono..."
Prostě hledám asi Kámen mudrců, který stejně ještě nikdo nikdy nenašel a nikdy nenajde.
Nejlepsi a nejosvedcenejsi je psychologicke pravidlo cislo 1. a to je napumpovat do sebe co nejvice optimismu. Nejdrive nasilim a vytrvat tak mesic. Kazdy den rano si rict 5 pozitivnich veci, ktere delas dobre nebo na ktere jsi hrda, treba jsem chytra, krasna atd. Zni to humorne, ja vim, ale funguje to. Az se naucis videt to, ze sklenice je napul plna vic nez napul prazdna, tak se pohnes dopredu milovymi kroky.
Zakladem uspechu je pozitivismus.
To, co píše Irena, byť v dobré vůli,
je určeno pro slabší jedince, kteří se dají lehčeji manipulovat jinými nebo jejich myšlenkami. Násilím do sebe pumpovat optimismus je podle mne k ničemu, ani to vlastně nelze!
-miluji čaje vysoké kvality
-mám kávovar a dělám kávu pro přátele
-mám hodně peněz
-mám manželku co vyrábí keramiku atd.
Prostě si ve svém životě našel věci, které rád děláš a jsi na ně hrdý a dává ti to energii jít dál. A o tom mluvím celou dobu. člověk se musí přenést přes to, co je v životě špatně a to špatně mají všichni i optimisti, a naopak musí začít vidět ty věci kladné.
A jak píšeš o obchodním jednání s optimistou, kterej prodává zlato tak to je úplně o něčem jiném. Jde o falešný opimismus s cílem prosadit svou bez ohledu na zájem klienta. Lze to lehce prokouknout nezávisle na mentálním rozložení.
Takže se mějte rádi, hlavně sami sebe.
A pijte k tomu kvalitní čaje jako Tlučhuba :-)
Možná by se jeho autor měl seznámit s tím, o co se tu vlastně jedná:
http://www.stinstromu.net/krize/johanova.pdf
rozdíl právě asi...Neříkej mi tak škaredě,připadám si pak jako nějaké číslo.
Každé to slovo znamená úplně něco jiného...
- Odpovědět
Pošli odkaz