Panická porucha

Naďo,podle čeho se ve čtvrtek poznáme?

Přečetla jsem si to po sobě až teď, kdy už jsou chyby napsaný. Takže zkusila a ne skusila.

Tak jsem se konečně zase po 4 dnech dostala na tyhle stránky, už se mě stýskalo po vašich příspěvcích. Škoda, že se s vámi nemůžu sejít. Já jsem z Hradce Králové, takže trochu z ruky.To že bychom se měli sami sobě zasmát, máte pravdu, ale já si připadám poslední dobou vážnější a vážnější, i když jsem byla vždycky společenská a veselá. Ale zkusím to. Představte si jaký jsem zase zažila víkend. V sobotu jsem si šla s kamarádkou sednout (neviděli jsme se asi rok),přijel s ní i její manžel a šli jsme můj přítel, ona, její manžel a já na pivo, je to s náma nebavilo, tak jsme je poslali ke mě domů, aby se dívali na TV. Asi po 2 hod. přišel její manžel a oni se samozřejmě hádali jako vždycky nic překvapivého, ale když jsme šli ven tak on jí začal mlátit. Já to psychicky nevydržela a musela jsem se jí zastat (co mi je vlastně po tom, je to jejich život) a tak jsem mu dala facku, jako co si to dovoluje mlátit holku atd. Já to prostě nesnesu !!!!!!!!! A v neděli v noci mě vzbudilo jak nad námi v bytě soused mlátí asi přítelkyni či co, to jsem si zase skusila. Ona brečela bolestí a křičela jako, že jí to bolí atd. Fuj, je mi zle když si na to vzpomenu a já koukala do tmy a byla v hrozným stresu. Můj přítel spal, nechtěla jsem ho budit. A včera v pondělí jsem zase viděla jak na ulici nějaký kluk (30 let) doslova "zkopal" psa. Z toho je mi taky úzko. Proč mám pocit, že musím zachránit svět. Mě se přece taky nikdo nezastane, když mi někdo ubližuje. Nemyslím přímo, že by mě někdo mlátil, to bych si určitě nenechala líbit, ale můj přítel se ke mě taky někdy nechová zrovna nejlíp. V tu sobotu mě schazoval dost před známými, asi se chtěl ukázat jak umí bejt zlej jako ten manžel mojí kamarádky, protože jsme se teď dlouho nehádali a celkem jsme žili spokojeně. Choval se úplně jinak a mě se to samozřejmě zase dotklo. Skáču asi od jednoho k druhýmu, ale muselo to ze mě jít ven. Maria, nezlob se, ale mám pocit, že jsem tě v předchozích příspěvcích neodbyla. A zase, ani tě skoro neznám, ale jsem z toho špatná. To jsem celá já. Díky všem.

Nevím Lenko s čím jsi v neschopnosti, ale když máš vycházky tak by jsi přeci mohla přijít. Při vycházkách kontroly v podstatě nechodí. No nevím co Ti je a jak se cítíš,ale tak se třeba sejdem jindy až Ti bude lépe. Přeji brzké uzdravení. A Niki dík za příspěvek, třeba se sejdem až se někdy vrátíš, podle Tvé rady se zkusím tedy sobě smát a uvidíme. Lidi dneska ať Vám dají ataky pokoj a vůbec si Vás nevšímají a prosila bych ať na mě také neleze, mrcha jedna. Čau všem marodům.

Ahoj, také bych se ráda připojila ve čtvrtek, ale jsem v neschopnosti a mám pouze vycházky. Tak si to užijte a podělte se o zážitek. Lenka

Ahoj Maria a ostatni,jak se ptas na ten problem jazykovy atd. To vis,mela jsem z toho nejprve...paniku..chacha,ale jakmile jsem se u lekare objevila,podali jsme si ruku tak jsem se rozpovidala a bylo to vse v pohode!Je skoda,ze se s vami nemohu sejit...urcite bych prisla take. Vite my tady Panikari co jsme tady musime se naucit jednu vec a to umet se sobe zasmat!!!A je to nekdy moc tezke a hlavne pri atace,ale v te je to hlevne moc dulezite!To pomuze vice nez nejaky prasek!Zrovinka se mi to stalo v letadle..vcera,kdyz jsme leteli s pritelem. Sedela jsem v te sedacce a citila jsem jak to na "me jde." Misto toho abych se zacala pozorovat jsem se zacala sama sobe smat a rikala jsem si,ze jsem "prastena" co se mi muze stat? Je fakt moc dobre davat si ty otazky typu>>>deje se neco strasneho? Je mi doopravdy tak moooc spatne jak si rikam? Zvladla jsem snad uz horsi veci,ne?atd.atd. Moc to pomaha. Chce to fakt se moc nesledovat atd.A verte mi ja to mam o to horsi,ze jsem v cizi zemi..nepracuji tu...pritel je stale zamestnan...Chce to i presne to...byt stastni stastni stastni...tesit se ze zivota a nelitovat se! To je take urcite jeden nas velky problem!Moc se litujeme! Uz opet nevim,ale nekdo se tady ptal co delat,co uzivat pri atace.Mne napr.predepsala ma psychiatricka na ty stavy Rivotril...jsou to kapky.Pri problemu si nakapu na ruku 3kapicky a je to.Samozrejme ty kapky jsou navykove,ale ja je celkem pouzila tak zatim deset krat. Mejte se krasne a smejme se sobe a neberme se tak moc vazne!P.S.jinka take souhlasim s Jirkou ohledne tech leku...stoprocentne!

Dobře, tak zatím jsme domluvené my dvě na čtvrtek v 17 hod ve Zlaté uličce uvidíme co napíší ostatní, snad se ještě někdo ozve.Zatím se měj a jsem ráda, že jsme se domluvily.

Klidně už v 17:00.

Dobře tak ve čtvrtek v 17 nebo 18 hod?

Pokud jde o mě, tak čtvrtek 2.5. by se mi hodil.

Dobře tak všední den, třeba tento čtvrtek tj. 2.4.02?

Ahoj Naďo,místo mi vyhovuje, pracuji nedaleko. Horší je to s termínem. Hodil by se mi všední den, ale ne pátek. Uvidíme ještě, jestli se ozve někdo s nějakým návrhem.Hezký den.

Všem!!!!!!! Jsem ráda, že Ti Diano pomohlo říci pravdu příteli a že se Ti ulevilo. Jsem také ráda, že bychom se mohli někde sejít a pokecat, jen nevím zda by se Vám to hodilo v týdnu nebo v sobotu nebo v neděli. A místo? Znám dvě fajn kavárny např. na Sokolovské -je to pizerie - kavárna jmenuje se Zlatá ulička, je to naproti Mexické restauraci, Petrská 21, Praha 1. Pokud by jste chtěli vidět mapu, kde je, menu a fotky kavárny najdete je na www.toptip.cz/zlataulicka/top.htm, nebo stačí jen napsat pizerie Zlatá ulička. A co takhle tento pátek tj. 3.5.02 v 17 hod. nebo v 18 hod. Kdo by měl zájem napište a já bych se pokusila třeba objednat místa, ale snad bude volno i pro další. Kdyby jste chtěli jinou kavárnu, nebo jiný termín napište také. Lidi zlatý napište co a jak, těším se a všem den bez ataky. Ahoj

Holky,tak jsem dala na Vaši radu a vše o svých problémech jsem příteli v pátek řekla - v klidu a bez emocí. Dopadlo to dobře a mně se moc ulevilo. Takže díky.Myslím, že by bylo moc fajn, kdybychom se my, co jsme z Prahy sešli a popovídali si. Mohla by to být dobrá terapie. Máte nějaký návrh kdy a kde?Jinak přeji hezký den.

Zdravim. Jo jo, tak jsem to tady vse precetla a musim rozsirit vase rady. Trpim stejnou"poruchou" uz asi pet let. Zacalo to rodinnyma problemama, pak jsem zkusila nejaky drogy(blbost, ja vim) a pak se mi rozjela panika. Lecila jsem se nekolik let jen anxyolytikama. Ale moc to nepomahalo. Postupne se to jen zhorsovalo. Bala jsem se byt sama doma, chodit do skoly atd, proste vsechno to, co vy znate. S ukoncenim jednoho neperspektivniho vztahu se to trochu zlepsilo. Postupne ale jsem tomu zase podlehla. a ted neco pozitivniho. Dochazela jsem do PCP denního stacionáře, začala brat seroxat, trochu jsem se přestala starat jen o sebe. A ejhle, ono to slo. Cestovala jsem letadlem do ciziny, jezdila na dovolenou. Porad sice trochu se strachem v pozadí, ale slo to. Proste nekdy je hur a nekdy lepe. Ted je zrovna období, kdyse mi to trochu vrací, ale s podporou pritele, rodiny to jde lepe. Dulezite je budovat si sebeduveru, trochu i nasilim si uvedomovat, ze jedinym clovekem, na ktereho se muzete spolednout, jste vy sama. Kdyz mate kolem sebe milujici a chapajici lidi, tak ovsem super. vazte si jich ale nebudete otroky toho vztahu. Spolehnete se na sebe a na svou silu zvladat i paniky. Jsem si jista, ze to prejde. S podporou leku, lekaru nebo cehokoliv. Ja mam spis problem s tim, ze uz by leky rada vysadila. Rada bych taky nejaky mimo. Ale to bude asi toco, co si ty moje neurotransmitery o me as pomysli. Asi, ze jsem se konecne zblaznila. To byla vzdycky totiz moje nejvetsi uzkost, ze mi proste rupne v bedne a ja skoncim slintajici nekde na uzavrenem oddeleni. No zatim se tak nestalo a vsichni doktori me uklidnuji, ze blazni si neuvedomuji, ze jsou blazni, naopak si mysli ze oni jsou normalni. No tak pro zasmati jeden vtip: Poustej pacienta z blazince a doktor se ho pta: "Tak co, uz jste v poradku? Zadne halucinace, bludy, atd? Uz si nemyslite, ze jste zizala? Ne pane doktore, uz si nemyslim, ze jsem zizala, vse v pohode. Akorat nevim, jestli si to nahodou nemysli tamhleten kos, ktery se na me tak diva. Tak hodne pohody, zadny ataky (my pro to doma mame jmeno "stavy", hodne se smejte. Cau martina

Ahojte vsetci.Podobny problem,ale v mensej miere,mam asi dva roky.Nikdy som sa s tym predtym nestretla a nechapal ludi,ktori mi o tom rozpravali,Teraz uz viem,co je to za peklo.Mne sa to zacalo diat,ked som bola vo vztahu,v ktorom som nebola stastna,zazivala dlhodoby stres a pod.Mavala som presne tie priznaky,ako tu popisujete.Behala som po doktoroch,vysetreniach,ekg a pod.Nic mi nebolo,co sa tohto tyka,tak som si uvedomila-a vlastne som to vzdy vedela, ze to je lel a len psychika.Verte mi.Mozete mat dobry pocit,ze mate pri sebe liek-keby nieco, moze vas to ukludnit,ale pricinu to aj tak neodstrani.Poviem vam,zacnite si pisat dennik.Piste,ked sa vam bude chciet,hoci aj raz za cas, o pocitoch,co ste zazili cez den,o laske,ci ste zalubeny alebo niekoho nenavidite, to je jedno.Ono vam to pero pojde samo.Denik si nepisem z tohto dovodu,pisem si ho uz od 14 rokov.Ale pomaha to.Dajte si kazde rano alebo vecer tabletku magnezia-sumak.Naucte sa vecer v posteli relaxovat-a uletiet, po relaxacii zaspite od unavy.Treba sa to ale naucit,nie je to lahke.ja som si stale kontrolovala tep, dychanie,uz mi z toho pekne sibalo,citila som sa ako psychopat a hypochonder.Teraz si hovorim:kasle´m na to.Milujem zivot,ale ked umriem,tak umriem,nebudem prva ani posledna.Toto treba precitit a uvedomit si.Pomoze to.Nikto nechce umriet,ale ked si takto poviete,bude vam lepsie.Kolko ludi kazdy den zomiera...Studujem psycholoiu,viem, ze je to psychika.Skuste meditovat, nesledovat sa,citat,bavit sa,zit,oddychovat,tesit sa.Traz idem do baru,mozno sa aj opijem avyfajcim 20 cigariet,ale to je jedno.Mozno sem este napisem zajtra alebo pondelok.Verte, nezomriete na to,ja som sa zmierila s touto myslienkou,a je mi lepsie a lepsie.Ide to.Dufam, ze dnes bude vsetko ok.Ale takato myslienka by ma ani nemala napadnut:-)Zdravim.

Ahoj všichni lidičky se stejným trápením.Jak už jsem asi před týdnem psala, beru Anafranil a ten mi pomáhá. Není snad návykový a docela dobře se snáší. Také já v budoucnu uvažuji o miminku, takže chci být v co nejlepší pohodě. Souhlasím, že se panika zhoršuje se stresem a že je důležité mít v té "chvíli" vedle sebe člověka, kterému se můžete svěřit. Já mám naštěstí dvě dobré kamarádky (jedna z nich se dostala do stejných problémů přesně na den za rok po mě) a když to na nás přijde, snažíme si být vzájemnou oporou. Možná právě proto, že každá z nás ví, jak té druhé hrozně je. Moc mi pomáhá jedna psycholožka, která mě pomocí lehké hypnózy učí se s těmito stavy vyrovnávat a můžu říci, že vždy, když od ní odjíždím, cítím se nabita novou energií, Já bydlím kousek od Prahy, takže, kdyby měl někdo zájem se sejít, může se ozvat. A prosím vás, snažte se všichni uvěřit(i když v tu chvíli se to zdá skoro nemožné), že tak, jak se střídá den a noc, přijde po panice zase klidné a vyrovnané období. Mějte se všichni co možná nejlépe.

Přemýšlím o vašich příspěvcích a chtěla bych vás požádat o radu-jak to děláte, že jezdíte jakoby v pohodě? Co děláte ve chvíli, kdy je vám blbě? Mně to rozdýchat nejde a asi dělám chybu, ale neberu si ve chvíli ataky žádný Neurol či podobný. Jediné, co na to beru a pravidelně, je Aurorix, ale taky minepřijde, že by dělal zázraky. Jedinou chvíli, kdy mi bylo lépe, byli asi 2 měsíce, kdy mi přehodili dříve braný Seropram který mi nedělal dobře na Aurorix. To se do mně vlila energie, ale teď po dalším 1/2 roce mám pocit, že teda mi líp není. Stavů paniky mám mnohem míň, ale díky změně mého života. díky za pomoc.

Ráda si s někým z vás popovídám i osobně, je to fakt zajímavé, sdělené neštěstí je poloviční, to je tu z těch příspěvků hodně znát....když vidím, jak to zvládáte, tak to je fakt na obdiv....jo a na Neurol a podobné mám stejný názor jako Jirka, proto to nejím, ale možná právě proto mám pořád ty stavy celkem dlouhý, když už přijde. Já nevim. A taky jsem některé situace, tím, že nemám doprovod, fakt vynechala a jít do nich teď po roce znova je vážně hodně těžký, nemělo se to stát, ale neměla jsem jiné řešení, jak nepřestat fungovat...ale fakt je, že když mám kolem sebe přátele a pohodu, tak stavy nějak nejsou...mějte se...

TYTO STRANKY JSOU VELMI ZAJIMAVE A RAD BYCH PRISPEL.VYHNETE SE PROSIM UZIVANI TAKOVYCH LEKU JAKO NEUROL,XANAX,LAUREXIN,OXAZEPAM,DIAZEPAM A JINE TZV. ANXIOLITIKA.JSOU VELMI NAVYKOVE A MOHOU VEST PO VYSAZENII K DELIRIU.LEKY JSOU UCINNE A LEKARI HODNE PREDEPISOVANE.HODI SE POUZE KE KRIZOVE INTERVENCI.K LECBE P.A. SE PROTO VICE HODI ANTIDEPRESIVA SSRI NAPRIKLAD SEROXAT,DEPREX,ZOLOFT,SELOPRAM A DALE AURORIX.NASTUP UCINKU JE 1-12 TYDNU ALE JSOU NENAVYKOVA.VSEM V BOJI PROTI PANICKE PORUSE A UZKOSTNYM PORUCHAM PREJI HODNE STESTI!