Krvácení

Organismus je schopen většinu krvácení zastavit stažením cév a srážením krve. Vyžaduje to především minimální pohyby rány. Viditelné krvácení se vždy snažíme omezit až zastavit přímým tlakem v ráně. Používáme ochranné prostředky (rukavice). Za všech okolností se snažíme vyvarovat se kontaktu s krví zraněného. Tepenné krvácení nutno zastavit co nejrychleji, přiložení tlakového obvazu není vždy zcela snadné a zabraňuje kontrole rány.

Použití tlakových bodů a škrtidel je vhodné pouze pro zmírnění krvácení, tlak v ráně je většinou nejúčinnější a nejšetrnější metoda první pomoci. Škrtidlo vždy poškozuje tkáň a jeho použití může vést až ke stavu vyžadujícímu amputaci končetiny. Tlakové body je navíc nutno poměrně přesně znát.

Žilní a vlásečnicové krvácení vyžaduje většinou pouze dezinfekci okolí rány a obvaz. Krvácení z křečových žil, které může být velmi značné, stavíme stažením elastickým obinadlem na zvednuté noze. Velmi častou chybou je pokoušet se toto krvácení stavět škrtidlem. Většinou je škrtidlo nedostatečně utaženo a ztěžuje odtok krve, nikoliv však přítok, čímž se krvácení pochopitelně ještě zesílí.

Pro člověka se špatnou srážlivostí krve může být i obyčejné říznutí životu nebezpečné.

První pomoc při vnitřním krvácení je vždy rozeznání nebezpečí (mechanismus úrazu směřující do oblasti trupu a stehen) a volání zdravotnické záchranné služby. Protišoková poloha zmírní zhoršování stavu před odborným transportem.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org