Úzkost, deprese a rakovina
Výsledek je dalším příspěvkem do vědecké diskuse o vlivu psychologických faktorů na vznik rakoviny. Badatelé dosud nejsou v této otázce zajedno. Většina z nich tvrdí, že pro tvrzení o souvislosti mezi depresí, stresem nebo stavy úzkosti a vznikem zhoubného bujení není dostatek důkazů.
Vědci z univerzity v norském městě Bergen sledovali 62.591 osob, které byly v letech 1995 až 1997 zařazeny do lékařského přehledu. Tento přehled byl použit jako základ pro norský rakovinný registr, v němž jsou zaneseny případy osob, u nichž se vyvinula rakovina nebo u nichž byly zjištěny abnormální buňky, které by se mohly přeměnit v rakovinné.
Osobám, se kterými autoři studie pracovali, byly zadány testy, na jejichž základě se zjišťovalo, zda trpí úzkostnými stavy.
Podle odborného časopisu New Scientist vědci došli k závěru, že ti lidé, kteří o sobě tvrdili, že značně trpí úzkostnými stavy, měli o 25 procent větší pravděpodobnost, že se u nich objeví abnormální buňky, než ostatní lidé.
Ačkoli autoři studie sledovali velký počet osob, nebyli s to tvrdit, že úzkostné stavy jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny. Kromě toho se nezjišťovalo, zda lidé, s nimiž pracovali, kouřili nebo vedli nezdravý způsob života.
Norští badatelé výsledky své studie představili tento měsíc v San Francisku na setkání Amerického psychiatrického sdružení.
Na tomto setkání se hovořilo ještě o jiné studii, která upozorňuje na vyšší riziko rakoviny u osob, které trpí depresemi. Vědci z univerzity v brazilském městě Londrina porovnávali 40 dospělých pacientů s depresemi a 34 zdravých osob a zjistili, že pacienti s depresemi mají slabší imunitní systém a že se hůře vyrovnávají s infekcemi nebo nemocemi. Přitom už z předchozích výzkumů se ví o možných spojitostech mezi slabším imunitním systémem a některými druhy rakoviny.
Zdroj: ČTK
Komentáře